Do Brna pro tři body

HCM Warrior Brno - HC Vítkovice Steel 1 : 5 (0 : 1) (0 : 4) (1 : 0)

Do Brna pro tři body a dalo by se napsat s mateřskou školkou. Tak velkou neukázněnost a ukázku jak nemá vypadat příprava hráčů hokejové akademie cestou na extraligový zápas, to jsem opravdu už dlouho nezažil. Nějak mě to vrátilo do páté nebo čtvrté třídy. Byli jste vyzváni k ukázněnosti samotným řidičem autobusu a to už je teda co říct. Když jsme dorazili do Brna, tak měl k vám proslov trenér, který vám dal ultimátum, že pokud nevyhrajete minimálně o 8 branek, tak v pondělí místo volna budete absolvovat „procházku“ na schodech. Jeho slova vám evidentně svazovala ruce, protože v první třetině se vám hra vůbec nedařila.

Hrál se poměrně svižný hokej, který byl opticky poměrně vyrovnaný. Od 6 minuty jsme vedli 0:1. Naše hra, ale působila křečovitě, evidentně z ní byla znát hrozba schodů. Bojovníci z Brna pro nás byli poměrně jednoduchým týmem, ale my jsme se trápili. V 8 minutě bylo proti nám nařízeno trestné střílení. Z mého pohledu to bylo spravedlivé rozhodnutí. Z naší strany to bylo zatáhnutí za záchrannou brzdu „pět minut po dvanácté“. Brno svou šanci nevyužilo a stále jsme vedli 0:1. Ve 13 minutě jsme hráli přesilovou hru, která se nám nevyvedla, a skóre se nezměnilo. Dále jsme pokračovali v naši křečovité hře, kdy snaha byla větší než účelnost. V 18 minutě jsme opět hráli přesilovou hru. V 19 minutě byly síly na ledě vyrovnány, protože jsme se dopustili přestupku sevření puku rukou. Tím pádem v závěru první třetiny hrálo Brno ve výhodě o jednoho hráče v poli více, ale stav 0:1 se už nezměnil. Poměr střel 9:16.

Nevím, co vám trenér řekl o přestávce v šatně, ale v každém případě se náš herní projev ve druhé části dost podstatně změnil. Změnil k lepšímu. Na začátku druhé třetiny jsme ještě 43 vteřin hráli v oslabení, ale i po uplynutí této doby zůstávalo skóre zápasu konstantní. Ve 24 minutě jsme hráli přesilovku zase my a tu jsme

využili. Stačilo nám na ni pouhých 15 sekund. Vedeme 0:2. Ve 26 minutě zvyšujeme na 0:3. A trenérův požadavek na rozdíl 8 branek začíná mít konkrétnější podobu. Druhá třetina se nesla v duchu neustálého vylučování. Ve 27 minutě jsme vyloučeni pro změnu zase my, za faul kolenem. Oslabení zvládáme. Ve 30 minutě je za ten samý faul vyloučený hráč Warrioru. Tento faul za necelou minutu trestáme a navyšujeme naše konto na 0:4. Ve 34 minutě budeme hrát další přesilovku. Za 9 vteřin vedeme 0:5. Jedeme v zápase jako v řepě. Vůbec by mě v tuto dobu nenapadlo, že to bude náš poslední statistický zápis tohoto utkání. Myslím gólově, protože co se týká trestů, v tom jsme v zápasových statistikách zvesela pokračovali. Tak jako ve 40 minutě, kdy se na ledě strhla potyčka. Sudí vyloučil po dvou hráčích na obou stranách. Klasifikace trestu byla jednoznačně hrubost. Druhá třetina skončila stavem 0:5. Poměr střel 8:14.

Ve třetí třetině jsem si myslel, že splníme požadavek trenéra o minimálním rozdílu 8 branek. Nakročeno jsme k tomu měli více než dobře. Během odehrávaných minut jsem měl však pocit, že se vkrádá na naše hole stejná křečovitost, tak jako v první třetině. Bitkaři ze závěru druhé třetiny už byli všichni na ledě a probíhala 42 minuta. Hráči Warrioru i když prohrávali 0:5, tak vůbec neházeli flinty, potažmo hokejky do žita. Ve 43 minutě však hráli v šesti hráčích a byli potrestání dvou minutovým trestem za příliš mnoho hráčů na ledě. Tuto přesilovku jsme nehráli moc dlouho, protože i my jsme byli vyloučeni za držení protihráče. Ve 46 minutě se už hrálo 5 na 5 hráčů a skóre bylo stále stejné 0:5. V 56 minutě jsme hráli přesilovku, ale opět netrvala nějak dlouho, protože se vylučovalo i na naší straně. V 57 minutě jsme ve hře 4 na 4 hráče v poli obdrželi gól. Skóre se změnilo na 1:5 a to bylo v tomto zápase vše. Poměr střel 8:15.