Hrubě nezvládnutá koncovka zápasu

HC Zubr Přerov   -   HC Vítkovice Steel       6 : 4  (0 : 1) (2 : 2) (4 : 1)

Po dlouhé době hokej, který nemohl nebavit. Myslím si, že to byla parádní podívaná se vším všudy. Tak jak říkám hokej, na který se stojí fronty. Hokej plný zvratů. I když jsme prohráli, tak přesto musím pochválit práci rozhodčích. Z mého pohledu, až na drobné výjimky to bylo opravdové fair-play.

Tento zápas byl hodně důležitý pro kluky s Přerova. Přerov bojuje na dálku s Havířovem o čtvrtou poslední příčku v tabulce Extraligy mladšího dorostu, která ještě zaručuje přímý postup do letošního play-off. Prohra Přerova by na toto čtvrté místo definitivně posadila Havířov. Pro nás by výhra znamenala, že neskončíme po základních kolech hůře než na třetím místě. Umístění do třetího místa má tu výhodu, že první zápas nadstavby budeme hrát na domácím ledě.

Na závěr svého úvodu bych chtěl ještě připomenout, že první vzájemný zápas s Přerovem jsme vyhráli u nás doma celkem hladce 7:1 a je popsaný v článku: „Rychlíkem přes Přerov“.

Začala první třetina a ve druhé minutě se ujímáme vedení v zápase 0:1. Je paradoxní, že v minulém zápase jsme dali gól v čase 1:21 a teď jsme ho dali v čase 1:31. Hned by se chtělo říct, ať se historie opakuje, ale tentokrát to tak, bohužel nebylo. Po naší úvodní brance se hrál zcela vyrovnaný hokej a Přerov byl více než dobrým soupeřem. Hra se přelévala ze strany na stranu. Myslím si, že Přerov hrál poměrně o hodně, přesto z jejich hry nebyla patrná žádná nervozita. Alespoň mi to tak připadalo. V 10 minutě byl vyloučený hráč domácích. Bylo to za podtržení a nebylo co řešit. Nám se přesilovka moc nedařila a taky průběžný výsledek 0:1 se nezměnil. V 16 minutě jsme byli poprvé vyloučeni i my. Bylo to za držení protihráče a také se s tím nedalo moc polemizovat. Oslabení jsme zvládli, ale určitě byl Přerov blíže ke skórování než my v předchozí naší přesilovce. V závěru první třetiny jsme měli co dělat, abychom neobdrželi srovnávací gól. Nepříjemné výpady Přerova na naši svatyni jsme ubránili, a proto jsme odcházeli do šatny s jednogólovým náskokem. Poměr střel 11:8.

Druhá třetina začala vzájemným vyloučením na obou stranách. V obou případech to bylo za hrubost, Takže jsme ve 23 minutě byli svědky takové malé boxerské vložky. Ve 25 minutě už byli oba boxeři na ledě a stav utkání byl stále 0:1 v náš prospěch. Ve 27 minutě Přerov za opravdu vydatné naší pomoci srovnal na 1:1. Náš zadák to hráči Přerova tak krásně namazal, že by byl asi opravdu hřích tak krásnou přihrávku nevyužít. Hrálo se dále a hra se neustále přelévala ze strany na stranu. Oproti první třetině se mi zdálo, že jsme o trochu více, kousavější. Ve 32 minutě budeme hrát přesilovou hru. Hráli jsme ji ovšem pouze necelou minutu, protože jsme byli vyloučeni taky. Těžko soudit. Osobně jsem tento zákrok viděl jako klasický hit. Prostě bylo zavřeno. Myslel jsem si, že pokud se bude vylučovat, tak to soudce posoudí jako faul kolenem, protože to jediné jsem si nevšiml a snad to tam mohlo být. V každém případě sudí udělil trest 2 + 10 minut za faul do oblasti hlavy a krku. Tak tady jsme se s panem sudím opravdu neshodli. Nedá se nic dělat. Dále se hrálo 4 na 4 hráče v poli. Pak soupeř měl přesilovou hru na své straně. Měla trvat minutu a kousek. Skoro na konci naší hry v oslabení, se Přerov ujímá vedení v zápase 2:1. To právě probíhala 35 minuta. Hráči jsou již na středovém kruhu, kde se bude rozehrávat hra po naší obdržené brance. Trvalo nám 7 vteřin, abychom vyrovnali na 2:2. Náš centr vyhrál buly, sám pronikl přes přerovské hráče a zavěsil. Toto celé trvalo právě těch 7 vteřin. Snad lepší odpověď jsme soupeři nemohli dát. Ve 37 minutě byl vyloučený hráč Přerova. Kolem tohoto nedovoleného zákroku se strhla na přerovské střídačce obrovská nevole vůči rozhodnutí sudího. Faul se nazývá sevření puku rukou. Z mého pohledu to sevření bylo, ale osobně musím říct, že posuzování tohoto nedovoleného zákroku je hodně kontroverzní. Nelíbilo se to přerovské střídačce a evidentně se to nelíbilo i postiženému hráči. Takže ke svému dvouminutovému trestu vyfasoval ještě osobní desetiminutový trest za nesportovní chování. Hráli jsme přesilovou hru, ale ta se nám nepodařila zužitkovat. Časomíra „odblikávala“ čas 39:46 a my jsme se opět ujali vedení v utkání. Gólem do šatny vedeme 2:3. Poměr střel 10:15.

Začala třetí třetina. Ve 44 minutě se do hry vrací náš vyloučený, desetiminutový hráč a jsme kompletní. Ve 47 minutě Přerov srovnává na 3:3. Ve 47 minutě se i soupeři do hry vrací vyloučený desetiminutový hráč a oba týmy jsou kompletní. V 52 minutě se už poněkolikáté ujímáme pěkným, kombinačním gólem vedení v zápase 3:4. Do konce zápasu zbývá pouhých 8 minut a tady bylo vidět, jak hodně dlouhá doba to ještě může být. Stav je tedy 3:4 v náš prospěch a my stále útočíme. Mám pocit, že dost podstatně zapomínáme na zadní vrátka. Za toto nás soupeř trestá v 55 minutě a srovnává po naší hrubé chybě, kdy se všichni spoléhali na všechny, že to někdo za ně nějak vyřeší. Elegantně to vyřešil soupeř a srovnal na 4:4. Podobný gól padl do naší sítě za necelých dalších 30 sekund. Přerov vedl 5:4. Do konce zápasu zbývaly 4 minuty a my jsme začali dobíhat něco, co už se nedalo doběhnout. Soupeři hořela voda a my jsme byli v předsmrtné křeči. Na závěr jsme si zahráli power-play, která herně vypadala jako předchozí minuty. Dopředu hurá, dozadu nula. Takže nám šestým gólem do prázdné branky Přerov milosrdně zaklapl oči a mohl se radovat z vítězství nad našimi barvami 6:4. Tentokrát se mi poměr střel ani nechce psát, protože to je děsivě ostudné číslo 6:13 !!! Z pouho-pouhých 6 střel soupeře na naší branku ve třetí třetině, jsme obdrželi 4 góly. Nezbývá než zatleskat celému našemu kolektivu. Hip, hip, hurá, hurá.