Nekompletní v Hradci

12.02.2016 08:31

HC Vítkovice Steel  -  Mountfield HK, a.s.    3 : 4  SN (0 : 3) (1 : 0) (2 : 0) (0 : 0) (0 : 1)

Už dlouho si nepamatuji, že by nás na zápas jelo tak málo. Navíc pouze s jedním golmanem. Autobus opravdu působil poloprázdným dojmem a bagáž jsme úplně v pohodě nabalili do jeho zavazadlového prostoru. Vyjeli jsme tedy do Východních Čech s pravidelnou zastávkou na pumpě v Moravské Třebové. Abych pravdu řekl, tak o bodovém zisku jsem ani moc nedoufal, navíc před naším zápasem porazili Lvi debaklovým výsledkem 8:0 Třinec. Možná, že právě toto byl jeden s rozhodujících faktorů našeho duelu. Prostě, že nás hradečtí „boys“ silně podcenili. Taky je asi pravdou, že Královehradecký brankář, který chytal pouze v první třetině, neměl zrovna svůj den. Na naší straně na golmanském postu byla situace zcela opačná. Náš hlídač tří tyčí měl formu a skvělou fazónu. Maximální mírou přispěl svými zásahy k tomu, že zápas skončil, tak jak skončil. Dost řečí. Jdeme do hry, protože se už hodilo úvodní buly.

Hrál se poměrně rychlý, vyrovnaný hokej. Hradec na mě působil takovým nebezpečnějším dojmem, ale jak jsem psal výše náš golman byl chlapem na svém místě. Vychytal hned v úvodu utkání pár jednoznačných tutovek a tím poměrně úspěšně rozbíjel sebevědomí domácího týmu. My jsme dávali branky trochu jednodušším způsobem. Tak jako ve druhé minutě. Byl to snad první náš útok směrem k Hradci a vedeme 0:1. V 6 minutě je vyloučený hráč soupeře za podražení a můžeme se pokusit přidat další gól v naší početní výhodě. Přesilová hra se nám nedaří a dokonce pouštíme Lvy do brejku, ale náš brankář dobře kryje hrubky svých spoluhráčů. Ve 12 minutě vedeme 0:2. Naše pěkná kombinace je odměněna dalším gólem. V 15 minutě dochází k šarvátce a vylučuje se na obou stranách po dvou minutách za hrubost. Vyloučení hráči už jsou zpět na ledě, běží 18 minuta. Zvyšujeme náš účet na 0:3. Mé předzápasové prognózy v tomto momentě se stávají jednoznačně liché. Hned po tomto gólu jsme vyloučeni za držení protihráče. Byl to zbytečný, útočný faul. Bráníme se dobře a ke korektuře výsledku 0:3 nedochází a ten zůstává stále stejný, i když časomíra odbije dvacátou minutu. Poměr střel 9:14.

Do druhé třetiny nastupuje do brány domácího týmu druhý brankář. Ještě 5 vteřin budeme hrát v oslabení, které pokračuje s třetiny první. Jsme v plném počtu a stále vedeme, musím říct překvapivě, 0:3. Neodbije ani 21 minuta, jsme vyloučeni znova. Asi je třeba více bruslit a méně faulovat. Zase se budeme bránit. Naštěstí se nebráníme vůbec špatně a ve 23 minutě stále vedeme 0:3. Ve 25 minutě faulujeme opět, tentokrát je to krosček. Zase se budeme bránit a v podstatě se vůbec nemáme šanci dostat do hry. V této fázi utkání je Hradec zcela jasně lepším týmem. Vyloženě ho změna na brankářském postu a naše neustále vylučování vrátilo zpátky do hry. Hraje se 27 minuta a síly na ledě jsou vyrovnány. My vedeme 0:3. Ve 32 minutě snižuje Hradec na 1:3. Tato branka nás vůbec nerozhazuje a stále si hrajeme svou hru. Je poměrně znát, že v brance soupeře stojí jiný muž, nedaří se nám ho překonat. Ve 37 minutě putuje na trestnou lavici hradecký Lev. Klasické podražení je oceněno dvěma minutami. Máme velkou šanci zakontrovat první gól Hradce. Což se nám i povedlo. Bohužel tuto branku nebylo možno uznat, protože se předtím pískalo. Rozhodčí se evidentně „upísknul“ a teď se zvednutými rukami omlouvá naši střídačce. Bohužel se to stává i v jiných rodinách a omluvou neurazíš. Hraje se dále a naší přesilovou hru nakonec nevyužíváme. Nevyužíváme ji ani z toho důvodu, že jsme i my vyloučeni. Je to vyloučení za nedovolené bránění a je posouzeno správně. Ještě v naší přesilové hře náš bek nastřeluje prvního hráče a svou chybou ho posílá do brejku, pak mu už nezbývá nic jiného než zatáhnout za záchrannou brzdu a faulovat. Takže se budeme bránit. Bráníme se dobře a v oslabení doputujeme do 40 minuty. Stav utkání 1:3. Poměr střel 13:11.

Třetí třetinu, tak vlastně jako druhou zahajujeme v oslabení. Ve druhé třetině jsme hráli v oslabení 5 vteřin. Teď budeme hrát v oslabení 30 vteřin. Dáváme soupeři šanci dát kontaktní gól. Navíc tuto herní situaci „tuní“ rozhodčí v čase 40:14 našim dalším vyloučením za faul vražením na hrazení. Tento zákrok jsem neviděl, ale předpokládám, že byl posouzen v duchu fair-play. Bráníme se ve třech hráčích v poli. Bráníme se dobře. Už jsme v 43 minutě kompletní a stále vyhráváme 1:3. Zase můžeme útočit. Toto však netrvá dlouho, protože se opět vylučuje na naší straně. Tentokrát je to za příliš mnoho hráčů na ledě. Dle mého názoru to byl faul spíše z oblasti přání. Adrenalin mi stoupl do hlavy a po dlouhé době jsem se opět neudržel vyslat pár ostravských jedovatých slov směrem k arbitrům tohoto zápasu. Opět jsme se museli bránit a opět jsme to zvládli dokonale a ani ve 47 minutě se s aktuálním skórem nic nedělo. V 52 minutě se však skóre už pohnulo. Pohnulo se v náš neprospěch. Hradec dal kontaktní gól a snížil na 2:3. Tento gól nemůžu nazvat křišťálově čistým, protože dle našeho názoru byl docílen hozením puku do branky rukou. V každém případě platil a nás čekal urputný boj o konečný výsledek. V 56 minutě byl vyloučený náš soupeř za krosček. Naši přesilovou hru jsme však spíše využili ke konsolidaci svých posledních sil před očekávaným power-play soupeře, než nějakou snahou přidat branku do sítě Hradce. V 58 minutě byly síly na ledě vyrovnány a v podstatě hned následovalo power-play soupeře. V čase 58:15 Hradec srovnává na 3:3. Byl to takový závar před naší brankou a nějakým způsobem se dostal puk za záda našeho golmana. Zase padlo velké podezření, že puk byl pro změnu do branky kopnut. Nevím, těžko se mi tato nepřehledná situace hodnotí. V každém případě jsem měl pocit, že se neměřilo v závěru utkání stejným metrem. Když tuto gólovou situaci porovnám s 37 minutou, kdy nám nebyla uznána branka. Kdy se pískalo příliš brzy a domácí brankář jednoznačně neměl puk pod svou kontrolou, tak v tomto případě byl rozhodčí hodně benevolentní a pomalý se svým hvizdem. Nedalo se však nic dělat, branka platila. Je srovnáno na 3:3 a do konce normální hrací doby se již nic nestalo. Poměr střel 12:8.

Čekalo nás 5 minutové prodloužení. Začali jsme ho, jak už bylo předchozí dvě třetiny zvykem našim oslabením. Dopustili jsme se faulu nedovoleného bránění brankáři. Dovolím si tvrdit, že to bylo další z kontroverzních rozhodnutí v tomto zápase. Domácí golman byl za svou brankou a snažil se o rozehrání puku, moc mu to ovšem nešlo. Náš hráč k němu přijel, nemůžu tvrdit bezkontaktně, ale v žádném případě to nebylo tak jak je uvedeno v Pravidlech LH pod kapitolou 522 Napadení. V tom případě by se opravdu jednalo o nedovolené bránění. Rozhodnutí má vždy v rukou rozhodčí a ten rozhodl, tak že to napadení bylo. Hráli jsme v prodloužení oslabení 4 na 3 ráče v poli. V podstatě jsme se celé dvě minuty bránili. V 64 minutě už byly síly na ledě vyrovnány a pokračovalo se v „Rychlé smrti“. V 65 minutě byl vyloučený domácí tým, ale do konce prodloužení zbývalo 39 vteřin a tento čas jsme hráli v krátké početní výhodě. Za 65 minut jsme stále neznali vítěze tohoto utkání. Poměr střel 1:0. Na řadu mněly přijít samostatné nájezdy. Loterie.

Na naši branku vyjíždí hradecký forward a pokouší se o střelu mezi betony. Bezúspěšně. Náš hráč se pokouší zastavit před golmanem Hradce a forhendem ho překonat. Také se nedaří. Stav série je 0:0. Začíná druhá série. Hradecký útočník jde do dlouhého bekhendu a je stále 0:0. Náš hráč střílí do pravého betonu brankáře. Druhá série stále 0:0. Začíná třetí série. Puk do naší sítě zastavuje vyrážečka našeho golmana. Máme rozhodnutí o vítězi zápasu ve svých rukou. Náš útočník se rozjíždí, ale svou šanci neproměňuje. Takže zatím pořád není rozhodnuto. Teď pojedeme jako první na bránu našeho rivala my. Náš hráč zkouší střelu na stranu lapačky, ale k naší velké nelibosti jeho puk v této lapačce i končí. Teď má zase Hradec Králové vítězství ve svých rukou. Hráči Hradce ale kotouč ujíždí a on ztrácí v tomto utkání možnost přinést svému týmu jeden bod navíc. Začíná pátá série a na brankáře Hradce se rozjíždí jeden z našich beků. Před brankářem si posouvá puk do forhendu a přesně trefuje nekryté místo v jeho svatyni. Vedeme 0:1. Hráč Lvů má velkou šanci zajistit další pokračování v samostatných nájezdech. Jde vidět, že ho kotouč moc neposlouchá a jeho střela končí na betonech našeho golmana. Vyhráváme samostatné nájezdy a tím pádem i celé utkání 3:4. Cenné dva body jsou naše.

Když bych chtěl popsat celý tento zápas nějakou „humornou“ formou, tak jsem měl pocit, jako bych si v hospodě objednal sváteční „šnycel s kobzolami“. Kobzole by mi kdosik sežral a zbyl by mi enem ten šnycel. Byl bych nasrany jak sviňa, ale nakoněc bych pravil: „Šak je ten šnycel ajtak fajny. No, ni synci a děvuchy?“