Poslední zápas základní části

HC Vítkovice Steel   -   HC AZ Havířov    3 : 1    (0 : 0) (0 : 1) (3 : 0)

Tak jsme doputovali k poslednímu zápasu základní části letošní Extraligy mladšího dorostu. Pro náš tým byly již „kostky vrženy“. V podstatě nezáleželo, jestli vyhrajeme nebo prohrajeme. Myslím nezáleželo jako vzhledem k ligové tabulce, protože na vítězství našich barev záleží vždy. Bylo jasné, že tak nebo tak skončíme na třetím místě v základní části. Toto umístění nám zaručuje přímý postup do play-off a navíc budeme hrát první zápas nadstavby doma. Zápas s Havířovem měl pouze určit toho, s kým to první utkání budeme hrát. Pokud bychom prohráli, tak dalším moravským týmem, který doplní tabulku přímo postupujících do play-off bude Havířov a s ním budeme hrát, ten první zápas nadstavby. Pokud vyhrajeme, tak náš další soupeř bude Přerov. Takže jsme v podstatě měli rozhodnutí ve svých rukou, kdo s týmu Přerov – Havířov bude přímý postupující do letošního ročníku play-off. Tento zápas se odehrával na hlavní ledové ploše Vítkovic a už pouhým letmým pohledem bylo znát, že utkání bude sledovat více diváků, než bývá zvykem. K divákům na stadiónu je nutno taky přičíst fanoušky přerovského týmu, kteří bezpochyby zasedli k monitorům svých PC a zápas s napětím sledovali tak zvaně on-line na internetu.

Začala první třetina. Málem bych zapomněl připomenout, že celé utkání pískal můj velký oblíbenec Bc.Šutara Václav momentálně žijící v Havířově. Ještě před úvodním hvizdem ho náš trenér slovy a gestem upozornil, že já stojím u mantinelu a budu bedlivě sledovat jeho výkon. Bylo to takové, nebojím se napsat „Kuřidymovské“ zvolání: „R-o-z-h-o-d-č-í!“ a pravou rukou ukázal do míst, kde většinou stojím. S panem rozhodčím jsme se navzájem bolestně podívali do očí, oba jsme na sebe udělali takovou grimasu, jako když se chcete usmát, ale k smíchu nic není. V duchu jsem si pomyslel „Ať se ti daří Vašku“. Co si myslel Vašek, to si nedovolím tipovat. Zápas mohl začít. Tým jsme měli klasicky postavený na čtyři lajny, s tím že ve čtvrté lajně chyběl centr, který se doplňoval z lajny druhé. Na začátku první třetiny jsme ovšem hráli pouze na lajny tři. Opět to byla pěkná podívaná. Hokej nahoru a dolu. Myslím, že jsme pěkně rozbruslili, Ostrava Arénu. Do hry se postupně dostávala i čtvrtá lajna. Střel na oba brankáře nebylo mnoho. Souboje se většinou odehrávaly ve středu hřiště. V 10 minutě se poprvé vylučovalo. Vylučovalo se na obou stranách. Oba fauly byly označeny jako podražení a nedalo se s nimi nesouhlasit. V 19 minutě jsme byli vyloučeni my. Hráli jsme s více hráči na ledě, tak jsme museli pykat. Jelikož náš soupeř svou početní výhodu nevyužil, tak budeme pokračovat v oslabení i na začátku třetiny druhé. Po první části je stav 0:0. Poměr střel 5:8. Až na úvodní minuty, si myslím, že Havířov byl o chloupek blíže ke vstřelení vedoucího gólu než my.  

Druhou třetinu jsme zahájili hrou v oslabení. Tuto herní situaci jsme zvládli a skóre bylo stále 0:0. Do druhé třetiny jsme nastoupili v pozměněných sestavách. Asi trenéři nebyli spokojeni s naším vystoupením v první dvacetiminutovce. Abych pravdu řekl, nebylo se čemu divit. Na druhou stranu si myslím, že ani nové změny v jednotlivých lajnách, jak byly prezentovány ve druhé třetině, nepřinášely kýžené ovoce. Ve 22 minutě jsme vyloučeni. To byl faul, kterému se říká dobrý faul, taková záchranná brzda když už začalo jít do tuhého. Oslabení zvládáme a stav utkání se nemění. Ve 25 minutě posílá soupeř více hráčů na led než je zdrávo a bude za to potrestaný. Přesilovku hrajeme hodně špatně, využít ji nedokážeme. Ve 36 minutě dostáváme gól a prohráváme 0:1. Ve 37 minutě opět faulujeme a budeme se bránit. Oslabení zvládáme. Běží už 39 minuta. Je konec druhé třetiny a my jsme nedokázali s výsledkem nic udělat. Poměr střel 8:13.

Třetí třetinu zahajujeme opět v zcela pozměněné sestavě. Tentokrát to na naší hře jde ale opravdu znát. Poprvé si dovolím říct, že jsme lepším týmem. Ve 44 minutě srovnáváme na 1:1. Ve 45 minutě se ujímáme vedení v zápase 2:1. Byly to góly, tak jak se popisovaly na havířovských webových stránkách. Slepené, určitě na ně diváci nehleděli v němém úžasu a určitě se jim hluboce nevryly do paměti. Vznikly ovšem z našeho sílícího tlaku a obracely vývoj v zápasu. To znamená, byly hodně důležité a hlavně platily. Z přerovského kraje bylo slyšitelné velké oddechnutí. Jenže nebylo dobojováno. Stále bylo před námi 15 minut čistého času hry. V 50 minutě jsme byli vyloučeni. Náš tým byl ale rozjetý a soupeři jsme nedovolili žádné korekce ve výsledku. Myslím si, že jsme se poučili i z předchozího zápasu s Přerovem a určitě jsme bezhlavě neútočili. Vycházeli jsme ze zajištěné obrany a Havířov nenacházel recept na naši hru. V 56 minutě byl vyloučený soupeř. Tento čas jsme pouze využili ke konsolidaci svých sil, před očekávaným, závěrečným náporem hostujícího celku. Havířovu stačilo vyhrát i za dva body. To znamená, že i remíza a pak další případný bod z prodloužení nebo nájezdů by je posunul dál a Přerov by odstavili na vedlejší kolej. Zápas se blížil ke svému konci a gradoval. Probíhalo power-play soupeře. Dvě vteřiny před koncem zápasu rozvlňujeme síťku soupeře a potvrzujeme naši výhru konečným stavem 3:1. Poměr střel 17:5.

Do play-off postupuje přímo Přerov a Havířov si svou účast v play-off musí ještě vybojovat.

Při závěrečném podávání rukou nějaký hráč Havířová říkal: „Taky jste nám ten zápas mohli pustit“. Z naší strany se ozvalo: „Však jsme vám ho dvě třetiny pouštěli“. No a přesně tak jsem to viděl i já.