Bouchání Na Bouchalkách
SKLH Žďár nad Sázavou - HC Vítkovice Steel 1 : 7 (1 : 2) (0 : 2) (0 : 3)
Na Bouchalkách se jmenuje zimní stadión ve Žďáru nad Sázavou, který jsme v pátek 30.1.2015 „poctili“ svoji návštěvou. Očekával jsem domácí bouřlivou kulisu, kdy minulý zápas sledovalo kolem 400 diváků. Dnes to bylo jiné. Dle oficiálního zápisu přihlíželo 187 diváků. Dva diváci přijeli z Ostravy a zbytek bych podělil dvěma, aby skutečný počet odpovídal realitě. Vítkovice už asi netáhnou a není se čemu divit. Prostě se nám nedaří. Pět zápasů v řadě jsme neochutnali pocity vítězů. Poslední porážka s Olomoucí byla hodně bolestivá. V kabině nastalo zemětřesení a v podstatě nic nezůstalo na svém místě. Absolutně jsem před zápasem nevěděl, co můžeme od tohoto duelu očekávat.
Začala první třetina. Hned ve druhé minutě jsme vyloučeni. Utkání nepískal sice nám dobře známý Homola, ale stávající rozhodčí měl asi jeho školu. Před zápasem jsem si ale dal pionýrský slib, že výroky sudích nebudu nijak komentovat. Přesilovou hru jsme zvládli. Hrál se takový normální hokej, žádná extraklasa, ale taky žádná nuda. Měli jsme od začátku více ze hry, ale působili jsme trochu nesehraným dojmem. V čase 8:11 se ujímáme vedení v utkání 0:1. Naše radost ale netrvá příliš dlouho, protože hned v dalším střídání v čase 8:33, soupeř srovnává na 1:1. Tak to není příliš povzbudivé. V 11 minutě putujeme na trestnou lavici znova. Není ani poznat, že bychom hráli v oslabení. Skóre je stále 1:1. V 15 minutě se ujímáme vedení 1:2. V této minutě je vyloučený i soupeř a my hrajeme přesilovou hru. Bohužel, bezúspěšně. V 19 minutě jsme opět vyloučeni. Tato naše hra v oslabení bude pokračovat i ve druhé třetině, protože v první třetině soupeř svou výhodu nevyužil. Stav utkání po první třetině je 1:2. Poměr střel 8:11.
Takže druhou třetinu zahajujeme v oslabení, ale to trvá jen krátce. Sedm vteřin a síly na ledě jsou vyrovnány. Skóre se nemění. Ve 24 minutě hrajeme přesilovou hru, ale přesilovky se nám nedaří. I když jsme soupeře zamkli v jeho pásmu, tak branka ne a ne padnout. Ve 26 minutě, už ale dáváme gól ze hry. Odskakujeme soupeři na 1:3. Ve 29 minutě jsme opět vyloučeni. Hrajeme 5 na 4 hráče. Ale netrvá to dlouho. Nešťastně vyhazujeme puk přes plexisklo, zdržujeme hru a dále budeme nuceni hrát 5 na 3 hráče v poli. Plameny mobilizují své síly. Chápou důležitost této situace. O dva hráče méně budeme hrát bezmála 2 minuty. Toto oslabení hrajeme perfektně a nedovolujeme soupeři cokoliv se skórem udělat. Probíhá 34 minuta, síly na ledě jsou vyrovnány. Zvyšujeme na 1:4. Pokud jsme v první třetině působili trochu nesehraným dojmem, tak ve druhé třetině si všechno sedlo jako „prdel na nočník“. Začali jsme předvádět hodně pohledný hokej. Ve 38 minutě hrajeme přesilovou hru, ale nevyužíváme ji. Druhá třetina končí stavem 1:4. Poměr střel 6:12.
Hned z kraje třetí třetiny je jeden hráč plamenů vykázaný na „lavici haňby“. Tuto přesilovou hru zužitkujeme a ujímáme se vedení v zápase 1:5. Ve 47 minutě je nás o jednoho hráče na ledě více a pán čárový sudí si toho všiml. Budeme potrestáni. Potrestáni jsme zvládli a stále vedeme 1:5. V 51 minutě přidáváme další branku a vedeme 1:6. Už vlastně není o co hrát. Jsme jednoznačně lepší než náš dnešní soupeř. Pak v 56 minutě uzavíráme konečnou účtenku utkání na 1:7. Do konce zápasu přečkáme ještě dvě naše vyloučení a je hotovo. Poměr střel 8:16.
Po dlouhé době zažíváme radost z vítězství a vlastně poprvé porážíme Žďár nad Sázavou.
Svůj pionýrský slib, co jsem si dal na začátku zápasu, jsem nedodržel. Komentoval jsem výroky rozhodčího. I když by toho bylo více, tak v pouze v jednom případě. Rozhodčí uznal, že se spletl a omluvil se. Já jsem mu odpustil. Žij.