Cesta do neznáma

HC Warrior Brno   -   HC Vítkovice Steel       2 : 3  (0 : 0) (1 : 3) (1 : 0)

Tak začal nový ročník hokejových, extraligových klání mladšího dorostu. Los nám přisoudil jako prvního soupeře tým, který je nejdál od „téj naší Ostravěnky“. Jsem sice v týmu mladšího dorostu nováček, ale měl jsem pocit, že tu nováčci jsou úplně všichni. Pan šofér neznal ulici, kde HC Warrior sídlí a GPS-ka autobusu tuto informaci bezpodmínečně chtěla. Nakonec jsme se ulici dozvěděli, po několika telefonátech, na naši vítkovickou centrálu. GPS-ku jsme tímto údajem nakrmili a spokojeně svištěli na Brno. Na zaslané adrese, jsme si taky objednali pro tým po zápasovou večeři a s pocitem dobře vykonané práce, jsme mohli sledovat DVD v autobuse. Běžel film o panu účetním Fantocim nebo jak se jmenoval, ten hlavní hrdina staré italské crazy komedie. Film pomalu končil a před námi bylo Brno. V autobuse GPS-ka zahlásila konec naší trasy a my jsme stáli před Halou Rondo. Hokejový svato-stánek HC Komety Brno. „Tož, tak tady cosik něgro.“  Teď jsem nevěděl, jestli půjdeme prvně „lisknout“ Kometu nebo co. Bo, Brno jako Brno. No ni ? Ne, teď vážně. Nakonec nás pan šofér dovezl na místo určení i bez výdobytků moderní doby. Pouze jsme museli zrušit večeři na Hale Rondo a objednat si večeři v místní restauraci Warrioru.

Jelikož je zápis o utkání mnohem složitější u mladšího dorostu, než v žákovských kategoriích, tak jsme se u této činnosti trochu kousli. Na stadionu nefungovala Wi-Fi. Moderní doba opět selhávala. Nevěděl jsem, že v Brně používají také naše, pro ostravsko typické slova, když se něco nedaří. Jenže z brněnských úst to znělo, tak nějak divně. Takové měkké a trochu natáhlé. Když hlavní zapisovatel říkal, že Wi-Fi nefunguje, protože pro Wi-Fi je plechová střecha na p…. Tak jak jsem se podíval na střechu, tak já jsem tam tu p….., pánové, opravdu viděl. Což by se mi v Ostravě, při vyslovení tohoto vulgárního slova stát nemohlo. Celý tento odstavec píši hlavně proto, že jsme neviděl rozbruslení hráčů před zápasem. Wi-Fi se nakonec rozjela a na střídačku jsem došel, když zrovna začínala první třetina.

Kdo chtěl, mohl tento zápas sledovat na „onlajny.com“, kde byl duel celkem pravdivě popsaný. Hrál se zajímavý, bojovný hokej nahoru-dolů. Bylo se na co dívat. Nevyužili jsme jednu přesilovou hru. A naše druhá přesilová hra měla pokračovat ve druhé třetině. Stav utkání 0:0. Poměr střel 8:9.

Do druhé třetiny jsme nastoupili v početní výhodě. Trvala 48 vteřin a nevyužili jsme ji. Ve 27 minutě jsme byli hákováni a po tomto zákroku došlo na ledě k potyčce. Sudí trestal hráče Warrioru za hákování, našeho hráče za hrubost a brněnského hákujícího hráče, ještě taky navíc za hrubost. Hráli jsme přesilovku 4 na 5 hráče. Využili jsme ji a v utkání vedeme 0:1. Ve 29 minutě hrajeme přesilovou hru znovu. Ale tato trvá jen krátce, protože se i my dopouštíme faulu a síly na ledě jsou vyrovnány. Kolem 31 minuty se hraje v plném počtu hráčů. Ve 32 minutě navyšujeme na 0:2. Po tomto gólu je Warrior vyloučen opět. Jedná se o napadení. Mám pocit, že je to frustrační faul z vývoje zápasu. Toto je ovšem voda na náš mlýn. Přesilovou hru využíváme a vedeme 0:3. Kluci z Brna, ale vůbec neskládají zbraně. Název jejich týmu, asi není náhodný. Pustili se do nás jako opravdoví válečníci. Vyhazujeme z naší třetiny puk rukou za plexisklo a jsme oceněni dvěma trestnými minutami za zdržování hry. Oslabení zvládáme, stav je stále 0:3. Ve 39 minutě jsme pod tlakem a Brno snižuje na 1:3.  Můžeme být rádi, že končí druhá třetina a stav 1:3 už zůstává konstantní. Poměr střel 17:11.

Třetí třetina slibuje nervy drásající podívanou. A skutečně je tomu tak. Tlak Warrioru, který končil druhou třetinou, pokračuje ve třetině třetí. Ve 43 minutě předvádíme malý důraz před naší brankou a Brno dává kontaktní gól na 2:3. Naštěstí nepropadáme panice, nehrajeme obranný hokej, abychom udrželi těsný výsledek. Jsme aktivní, i když soupeř má více ze hry. V 48 minutě jsme vyloučeni. Hrajeme 5 na 4 hráče v poli. Zbytečný faul na brněnského brankáře, původně je ponechána výhoda, ale soupeř z lavičky žádá o přerušení hry, z důvodu svého ležícího gólmana v brankovišti. Rozhodčí přerušuje. Brno střílí branku po odpískání. Ta samozřejmě nemůže platit. Do návratu, našeho potrestaného hráče schází zhruba 1 minuta a jsme vyloučeni znovu. Budou nás čekat krušné chvíle a dlouhé vteřiny v oslabení 5 na 3 hráče. Bránit se nám daří. Už hrajeme 5 na 4 hráče a stav utkání je stále 2:3.  Za nesportovní chování je vyloučen hráč Warrioru. Je to jejich střelec prvního gólu a teď dostává 10 minutový trest. Od 51 minuty se opět hraje v plném počtu hráčů na obou stranách. Stav je stále 2:3. Hra se přelívá ze strany na stranu. V 53 minutě se dopouštíme útočného faulu za brankou soupeře. Zase hrajeme v oslabení. Ke konci tohoto oslabení je vyloučen i hráč soupeře a chvíli se hraje 4 na 4 hráče. Hrajeme přesilovou hru, ale spíše ji využíváme k mobilizaci posledních sil a k dostání puku co nejdále od naší branky. Síly na ledě jsou vyrovnány a stav se nemění. V 58 minutě je vyloučeno Brno. Naši přesilovou hru hrajeme pouze 21 vteřin. Jsme vyloučeni i my. Domácí tým hraje power-play. Síly jsou na obou stranách vyrovnány. V posledních sekundách zápasu, je naše hra popsána na „onlajnech“ takto : „Vítkovice si náskok hlídají, tím nejvíc bezpečným způsobem – útočí.“ Naprostá pravda. Konečný výsledek 2:3. Poměr střel 13:7. První tři body jsou doma.