Další trápení
HC Vítkovice Steel - HC Oceláři Třinec 2 : 4 (0 : 3) (0 : 1) (2 : 0)
Naprosto stejný začátek utkání jako v předchozím zápase se Zlínem. Se Zlínem jsme prohrávali v 8 minutě 4:0. S Třincem jsme prohrávali v 11 minutě 3:0. Tak tady bych viděl naše jasné, progresivní zlepšení herního projevu. No, tak jsme si zažertovali, ale jinak celé ocelářské derby moc k popukání nebylo.
Hrál se poměrně zajímavý a dynamický hokej. Hned ve 40 vteřině jsme byli vyloučeni, ale naše oslabení jsme zvládli. V 6 minutě jsme inkasovali poprvé. Z mého pohledu to byla zcela jasná chyba obránce. Po zápase jsme se s trenérem na toto téma bavili a on byl úplně jiného názoru. První branka byla hrubka křídelního útočníka, který nezaujal pozici, kterou měl. Obránce jel jeho hrubku napravit, což se mu nepovedlo a tím pádem zase nebyl na místě, které měl určeno on. Tím došlo před brankovištěm k přečíslení a my jsme inkasovali. Píšu to jen proto, aby jste na tribuně při svých hodnoceních, nebyli až tak příliš jednoznační. Pokud máte pocit, že váš hráč hraje příliš defenzivně anebo naopak příliš ofenzivně, věřte tomu, že pouze plní příkazy trenéra. Vy ve vaší dobré víře nemůžete vědět jaké úkoly má momentálně na svých bedrech. Jestli bruslí nebo nebruslí, to určitě poznáte. Jestli udělá nějaký lokální kiks, to poznáte taky. V této kategorii je celkem dost podstatné, aby se hráči nenechali strhnout hrou a opravdu plnili příkazy trenéra. Tímto se „tribunovým trenérům“ omlouvám a jdeme do hry. Stále jsme v 6 minutě, prohráváme 0:1 a budeme hrát přesilovou hru. Ta se nám ale nedaří. Je 8 minuta a stále prohráváme 0:1. V 9 minutě už prohráváme 0:2. V 11 minutě je to 0:3 a pozvolna začíná být po zápase. Končí první třetina. Poměr střel 6:14.
Druhou třetinou naše trápení jen pokračuje. Ve 24 minutě soupeř zvyšuje na 0:4. Kdybych si alespoň mohl poplakat směrem k rozhodčím, jak jsou na nás přísní a oškliví. Ale nejde to. Snad poprvé nám doma rozhodčí, mám takový pocit, nadržují. Není si vůbec, aspoň z naší strany, na co stěžovat. Ve 26 minutě hrajeme přesilovou hru. Přesně v čase 25:13 odchází třinecký hráč na „lavicu haňby“. V čase 26:10 tam „za nim vkuři“ další jeho kolega. Hrajeme 5 na 3 hráče v poli. V čase 26:47 už jsou ne trestné lavici tři hráči Třince. Tak akorát do mariáše. Nám se ovšem dlouhá přesilová hra nedaří. A nedaří se ani časomíře, protože nám „ukrala“ z naší početní výhody část času, jelikož vyloučené hráče Třince pustila špatně zpět do hry. Hru 5 na 3 hráče jsme měli hrát podstatně déle, než tomu ve skutečnosti bylo. Ale stejně by to bylo asi marné. Když se nedaří, tak se nedaří. Ve 31 minutě se už hrálo v plném počtu a stav utkání je stále 0:4. Ve 34 minutě jsme vyloučeni i my, ale skóre se nemění. Ve 40 minutě jsme opět vyloučeni a v oslabení budeme pokračovat i ve třetí části. Poměr střel 10:15.
Oslabení z druhé třetiny sehráváme dobře. Ve 42 minutě jsme vyloučeni opět. Oslabení opět zvládáme beze ztráty kytičky. Stále svítí na ceduli výsledek 0:4. Ve 48 minutě budeme pykat znovu, ale netrvá to dlouho a je potrestán i hráč Třince za faul podražením. V 51 minutě jsou síly na ledě, po dlouhé době vyrovnány. V 56 minutě snižujeme na 1:4. Za 27 sekund se radujeme znovu. Měníme skóre na 2:4. Čtyři minuty před koncem zápasu se „rožíná“ malá jiskřička naděje. Navíc budeme hrát přesilovou hru. Jenže ty nám evidentně nejdou a přesilovou hru nevyužíváme k docílení kontaktního gólu. Na tabuli svítí čas 59:41 a stav utkání je 2:4. V čase 59:52 máme možnost vidět pěstní souboj, který vyhráváme. Boxeři jsou oceněni potleskem publika a dvěma minutami na trestné lavici. A to byla v podstatě tečka za tímto zápasem. Poměr střel 12:11.