Druhý těžký soupeř, byl nad naše síly
HC Vítkovice Steel - HC PSG Zlín 3 : 5 (2 : 3) (0 : 1) (1 : 1)
Neuplynulo příliš hodin od posledního těžkého utkání s Třincem a přivítali jsme na našem stadiónu, dalšího nepříjemného soupeře z jihu Moravy, Baťův Zlín. Pokud si Zlín čtvrteční zápas, když my jsme bojovali s Třincem, přeložil jen z důvodu nedělního utkání s námi, tak si myslím, že mu tato taktika opravdu vyšla.
Jinak můžu říct, aspoň z mého pohledu, že jsme mohli vidět snad nejpěknější hokej, co jsme doposud odehráli. Byl to hokej v hodně vysokém tempu, dramatický, kombinační, pohledný, určitě nemohl nudit. Jediná kaňka na něm byla, že nedopadl podle našich představ. No tak snad příště.
Zlín na mě působil naprosto kompaktním dojmem, tzn. bylo jedno, která pětka byla na ledě. Vždy jsme hráli do plných. Ve 4 minutě jsme byli vyloučeni. Zlín má nejlepší přesilové hry a my máme nejlepší hry v oslabení. Takže kdo z koho ? V tomto mini souboji jsme bohužel prohráli. Obdrželi jsme první branku při hře o jednoho hráče v poli méně. Od 5 minuty tedy prohráváme 0:1. Tak to není moc dobrý začátek. Hra se přelévala ze strany na stranu a byl k vidění, jak jsem popisoval výše, opravdu zajímavý duel. V 11 minutě byl vyloučený hráč Zlína a v podstatě hned ho následoval další jeho spolubojovník. Měli si spolu skoro 2 minuty posedět a pokecat na „Lavici haňby“. Tak začala naše přesilová hra 5 na 3 hráče v poli. Tato přesilovka trvala 24 vteřin, využili jsme ji a vyrovnali na 1:1. Potrestat druhého vyloučeného hráče se nám už nepovedlo. V 16 minutě jsme prohrávali 1:2. Celá naše lajna jen ve stoje přihlížela jak to „zlíňákům“ jde, takže gól v naší brance mě osobně ani moc nepřekvapil. Kupodivu od této minuty jsem měl pocit, že začínáme mít více ze hry. Vše to gradovalo v 18 minutě, kdy jsme srovnali stav utkání na 2:2. Po tomto góle zase přebral iniciativu Zlín. Už se zdálo, že první třetina skončí plichtou, ale Zlín byl důraznější a 6 vteřin před jejím ukončením znovu vedl 2:3. Prostě jsme se asi už viděli v šatně. To byl hodně nešťastný a zbytečný gól. Právě gól do šatny. Mám pocit, že to byla rozhodující branka celého utkání. Stav 2:3. Poměr střel 16:12.
Pokud byla první třetina hodně vyrovnaná. Tak ve druhé třetině jsem měl pocit, že hrajeme v nějakém útlumu. Byl to sice pořád hokej nahoru dolů. Hodně líbivý. Ale proti hráčům Zlína, jsme působili takovým těžkopádním dojmem. Na každou naši šanci jsme se až příliš hodně nadřeli. Zlín se mi zdál takový svěžejší. Ve druhé třetině bylo po jednom vyloučení na obou stranách, ale na výsledek 2:3 to nemělo žádný vliv. Chýlil se konec 40 minuty a naše snaha o srovnání zápasu byla celkem marná. Ve 38 minutě jsme vyhodili puk z obrany za plexisklo. Dostáváme 2 minuty. Necelou minutu do konce druhé třetiny, Zlín využívá svou přesilovou hru a zvyšuje na 2:4. V podstatě opět gól do šatny. Poměr střel 5:13.
Zápas jsme vůbec nevzdávali a ve třetí třetině jsem opět začali hrát bojovně. Zlín začal betonovat, takže moc našich šancí se k jejich brankáři nedostalo. Ve 43 minutě hráč Zlína najel na naší modrou čáru a takovým lobem nahodil puk na naší branku a asi chtěl jet vystřídat. Už jsme se začali formovat k útoku. Jenže ten vyhozený puk skončil v naší brance. Štěstí se k nám odvrátilo zády a Smůla se nám řehtala z plných plic. I mistr tesař se někdy utne. Prohráváme 2:5. Ve 47 minutě snižujeme na 3:5. Gól nám vlil novou krev do žil, ale Zlín brání hodně dobře, navíc je stále nebezpečný i směrem k naší brance, nemohli jsme se soustředit pouze na útok, tak jak tomu bylo třeba proti Přerovu. V 51 minutě byl Zlín vyloučen za příliš mnoho hráčů na ledě. Zlínská lavička, abych byl férový, se rozčilovala, z mého pohledu, celkem oprávněně. Přesilovku jsme ale nevyužili, i když jsme tlak měli. Ten tlak stále stoupal. V 54 minutě, když náš tlak gradoval, tak jsme byli opět vyloučeni. Oslabení jsme zvládli. Zbývaly nám 4 minuty na to, abychom dali aspoň dvě branky a vynutili si prodloužení. Po tomto vyloučení, však náš tlak upadal a bylo celkem jasné, že tento zápas nevyhrajeme. Prohráli jsme 3:5. Poměr střel 5:7.