Dveře prvního kola jsme zavřeli prohrou

HC Vítkovice Steel  -   HC Slezan Opava       1 : 2  (1 : 2) (0 : 0) (0 : 0)

Tak nám skončil poslední zápas prvního kola, našeho čtyřkolového marathónu. Skončil prohrou s leaderem soutěže, velmi kvalitním týmem z Opavy. Myslím si, že to byl zápas s velkým „Z“, a i když jsme prohráli, tak snad poprvé v této sezóně smekám svůj pomyslný klobouk.

Takové zápasy se mi líbí. Dramatické, napínavé, bojovné až do samého konce.

Z ochozů jsem slyšel od fanoušků, kteří neměli možnost vidět všechny vaše zápasy, že jste se dost podstatně zlepšili oproti minulé sezóně. Je to i můj názor. Však si vzpomeňte, na začátku loňské sezóny, jak se hrálo s Opavou, tak byl pomalu náš cíl, nedostat více jak 10 branek. Dnes se parametry změnily. Náš cíl je vyhrát. A to se v neděli, málem povedlo. Ale co, nepovedlo se teď, povede se příště. Pokud začneme hrát tak, jak v momentě, kdy padl náš první a jediný gól do opavské sítě. To byla kombinace par-excellance, kombinace přes 4 hráče, pomalu na jeden dotyk. Tak tady cesta vede. Dokonce jste splnili požadavek vítkovických fanoušků a „dali jsme góla ve čtyrech“. Škoda jen, že se v následujících minutách, kombinační hra přestala dařit a my jsme se vrátili k tomu našemu „těžkotonážnímu“, energeticky značně náročnému hokeji.

Dalším, pro mě milým překvapením byla třetí třetina, kdy jsem očekával, že zápas fyzicky nezvládnete. Ale viděl jsem, že jste opravdoví bojovníci. Sebrali jste poslední zbytky sil a o výsledek jste se statečně porvali. Tentokrát to nevyšlo, ale někdy i snaha je vítězství.

V pátek se otevírají dveře druhého kola, jsme na pátém místě ligové tabulky, bodové rozestupy jsou minimální, ideální čas zaútočit na mety nejvyšší.