Hokej v trochu jiném levelu

HC Zubr Přerov   -   HC Vítkovice Steel       9 : 6  (2 : 4) (3 : 1) (4 : 1)

Dle mého názoru to byl hokej v úplně jiné kvalitě, než je běžně vidět v zápasech 7.třídy. Byl to hokej, kde není čas na nějaké parádičky, zbytečné driblování a podobně. Tady to chtělo rychle bruslit, pár přihrávek, střela, dorážka do branky – gól. Při bránění před naší brankou, to chtělo mnohem více důrazu. Lehce se to píše, těžce se to provádí. Navíc na tento způsob hry byla připravena, snad jen naše první lajna. Druhou lajnu zcela v pohodě vymazala z ledu přerovská druhá řada a naše třetí lajna byla asi tentokrát opravdu jen do počtu. 

Když jsem si po zápase projížděl přerovské webové stránky a díval jsem se do oficiálního zápisu o utkání, tak mi některé věci začali být celkem jasné. Nebudu vás tím zatěžovat, jen chci říct, že jsme hráli proti opravdu silnému týmu, kterému jsme byli až do 57 minuty dost dobrým soupeřem. Ale pojďme radši do zápasu.

Naše první lajna vletěla na Přerov opravdu ďábelsky. Přerov nevěděl kde mu hlava stojí. Vystřídáním druhých řad, se hra vyrovnala. Při druhém střídání naše první lajna vytěžila ze svého, až neuvěřitelného tlaku, vedoucí branku a vedli jsme 0:1. To zrovna probíhala 3 minuta zápasu. Pak jsme měli možnost sledovat pravou hokejovou bitvu. V 9 minutě Přerov srovnává na 1:1. V 11 minutě strhává vítězství na svou stranu a vede 2:1. Přichází 16 minuta a v té dáváme Přerovu dvě krásné branky a opět vedeme 2:3. Vítězství v první třetině završujeme gólem ve 20 minutě. Do šaten odcházíme za stavu 2:4. 

Druhou třetinu začínáme hrát v našem oslabení, protože pokračuje trest pro naše barvy, udělený v první části hry. No když jsem u vylučování, tak musím říct, že soudcování probíhalo korektně a žádná Opava se nekonala. Naše oslabení jsme zvládli v pohodě. Kolem 26 minuty jsme opět faulovali a zhruba v polovině našeho trestu, Přerov snížil na 3:4. Za další minutu náš soupeř srovnává stav na 4:4. To byla škoda, protože jsme ztratili, naše pracně vybudované momentální vítězství během 1 minuty. Hrálo se dále, ve 36 minutě jsme se radovali znovu, přepsali jsme skóre na 4:5. Měl jsem pocit, že to tak i zůstane do třetí třetiny, ale bohužel, Přerov necelou minutu před koncem druhého dějství srovnává na 5:5. Takže drama bude pokračovat i v poslední dvacetiminutovce.

Tu jsme začali ve velkém stylu a na naší první lajně ani nebylo poznat, že má v nohou 40 minut zápasu. Hned v úvodním střídání zvedla prapor vítězů a my jsme vedli 5:6. Škoda, že naše radost trvala jen do 43 minuty, kdy jsme hráli opět v oslabení, Přerov této své výhody využil a srovnal stav na 6:6. I za tohoto stavu se hrál pořád

zajímavý hokej. Kolem 50 minuty jsem měl pocit, že oba týmy mají zájem získat pouze jeden bod. Hra se hodně uklidnila. Za 50 minut předvedené hry, by ta remíza byla i spravedlivá. Jenže přišla 55 minuta a z takového celkem nenápadného přerovského útoku, po hrubé chybě našich zadáku a ne moc jistém zákroku, našeho jinak skvěle chytajícího gólmana, se stav změnil v náš neprospěch na 7:6. Do konce zápasu bylo ještě 5 minut a dalo se hodně změnit, navíc naše první lajna se začala bít o změnu stavu jako o život. Ze zlou jsme na přerovskou branku doráželi, ale pokořit se nám ji nepodařilo. V 57 minutě Přerov vjel do našeho pásma a zvýšil na 8:6. Vím je těžké se soustředit na zápas, když jsou oči zality slanými slzami po sedmém, prohrávacím gólu. V tomto duelu jsme si museli vypít kalich hořkosti až do dna. O pár sekund později jsme opět obdrželi branku a prohrávali jsme 9:6. Navíc nás rozhodčí poslal do čtyřech hráčů. Remíza se pro nás stala nedostižitelná, maximálně snad v rovině zázraků. Zázraky se na přerovském stadiónu, aspoň co se týče hry, neděly, takže stav 9:6 byl konečný.