Letošním mistrům jsme vzali na závěr oba body
HC Slezan Opava - HC Vítkovice Steel 5 : 6 (1 : 2) (3 : 2) (1 : 2)
Překrásné zakončení letošní sezóny se odehrálo v sobotu 24.3.2012 na opavském stadionu. Kdo chyběl v ochozech, mohl jenom litovat. Hrál se zápas, o kterém by se dalo říci, souboj dvou týmů, ve kterém už o nic nejde. To by ovšem nesměly hrát týmy, kalibru HC Slezan Opava a HC Vítkovice Steel. V těchto zápasech jde vždy o hodně. A hlavně je k vidění, vždy pěkný a dramatický hokej. I tentokrát tomu nebylo jinak.
Proč na konec letošní sezóny 2011/2012 neporazit jejího nového mistra a poprvé vlastně porazit Opavu v našich historických, ligových vzájemných kláních. Toto byla výzva pro naše barvy. Jak jsem viděl před zápasem soupisku Opavy, tak bylo jasné, že Opava tento zápas nebude vypouštět a bude chtít vyhrát za každou cenu. Takže máme nastartovaný souboj a rozhodčí právě hází puk do středového kruhu.
Hned od začátku sledujeme vyrovnaný, dravý hokej. Jelikož oba týmy mají dobré golmany je dlouhou dobu stav 0:0. Až v 10-té minutě první třetiny dáváme úvodní gól zápasu. Vedeme 0:1. Pak opět pokračuje zajímavý hokej, kdy šance střídá šanci, ale dalšího gólu se dočkáváme až v 19-té minutě. Naše první lajna zajišťuje odskočení od soupeře na 0:2. Do konce první třetiny zbývají necelé 2 minuty. Úspěšnou lajnu necháváme na ledě, což se jeví jako špatné rozhodnutí, protože tato sama lajna inkasuje gól od Opavy a stav se mění na 1:2. Do konce první části zbývá 39 sekund, takže je to gól do šatny.
Na začátku druhé třetiny nás rozhodčí posílá do čtyřech hráčů, oslabení zvládáme, ale ubírá nám dost sil. Přesto ve 32-hé minutě odskakujeme soupeři opět o dvě branky. Vedeme 1:3. Gól dala druhá lajna. Bohužel se dopouštíme stejné chyby jako v první třetině a ponecháváme skórující lajnu na ledě. Je to psychologická chyba, protože lajna, která dá gól, tak ještě žije v euforii a plně se nevěnuje hře. Za necelou minutu tato lajna dostává gól a stav se mění na 2:3. Od tohoto momentu začíná být Opava lepším mužstvem. A máme co dělat, abychom odolávali jejich náporu. Ve 37-minutě se dopouští fatální chyby útok třetí lajny a zcela zbytečně ztrácíme puk na hranici našeho obranného pásma. Opava tuto hrubku trestá a srovnává stav zápasu na 3:3. Jen dále se prohlubuje náš herní útlum, vůbec nechápu jak jsme mohli dát ve 38-mé minutě gól do sítě Opavy. No tak znovu vedeme 3:4. Náš útlum, ale pokračuje. V čase 39:20, Opava opět srovnává. Opět gól do šatny a opět po hrubé, zbytečné chybě. No, tak to jsem na střídačce už málem zkolaboval. Pořád se mi zdálo, že takový vývoj zápasu jsem už někde viděl. Už vím. Sedmý zápas Vítkovického A-týmu s Pardubicemi v letošním play-off. Tam, ale naše barvy prohrály.
Druhá třetina skončila a rolba šmudlá led. Odpočinek v šatně přišel pro naše kluky v hodině dvanácté. Stav je jako na začátku vyrovnaný 4:4.
Takže začíná poslední třetina sezóny 2011/2012. Naši kluci hrají, jako by je někdo pokropil živou vodou. Tak to jsem opravdu nečekal, podle toho jak jsem je viděl hrát na konci druhé třetiny. Odměnou za jejich snahu, je puk v síti Opavy ve 44-té minutě.a my se jako nejednou v tomto zápase ujímáme vedení 4:5. Je to voda na náš mlýn. A opět jsme na koni. Pak přichází nešťastná 47-má minuta a my rozehráváme puk z našeho obranného pásma. Opavští hráči už ani nějak hodně „neforčekovali“, takže prostoru na ledě bylo více než dost a bylo asi 100 možností jak s pukem dobře naložit a snad jedna, jediná, jak špatně. Bohužel jsme si vybrali tu špatnou. Perfektní přihrávku na hůl soupeře. Je srovnáno 5:5. Nevídáno, neslýcháno Opava v zápase už po třetí srovnává stav. Ve 49 minutě plápolá naše vlajka na nejvyšším stožáru. Vedeme 5:6. Střídačka jásá radostí. A já jsem ztratil od této doby paměť a hlasivky. Akorát vím, že jak odbila 60 minuta zápasu, tak byl na ukazateli stav 5:6 v náš prospěch. Překročili jsme Rubikon a můžeme zvolat jako slavný Julek Caesar : „ ALEA IACTA EST“ neboli „Kostky jsou vrženy“. Mám pocit, že jsme si možná odstranili psychickou bariéru proher s Opavou. Vím, že budou další zápasy, kdy s nimi třeba zase prohrajeme, ale budeme vědět, že jde i vyhrát, tak jak se to stálo v sobotu v Opavě, poprvé.
Po zápase jsem zaslechl z tábora fanoušků Opavy, že vlastně o nic nešlo. Rád tuto berličku poražených, Opavě dopřeji. Já jsem třeba viděl slzy na straně Opavy a to se u zápasu, kde o nic nejde nestává.
Jediný mínus nečekaná výhra s Opavou má. Je škoda prohraného zápasu s Porubou, protože vyhrát poslední zápas s Porubou, by znamenalo celkové 3.místo v ročníku 2011/2012 – 6.tříd v ledním hokeji.