Naše vítězství se zrodilo v čase 59:59
HC Poruba - HC Vítkovice Steel 5 : 6 (0 : 3) (3 : 0) (2 : 3)
Na tento zápas jsem se těšil jako malý kluk. Zápasy s Porubou se mi líbí, jsou bojovné, dramatické a hokejově pohledné. V tomto zápase tomu nebylo jinak. Ten kdo tento zápas neviděl, tak opravdu může jen litovat.
V prvním třetině jsem vůbec nechápal co se to s našimi kluky stalo. Marně jsem vzpomínal, kdy naposledy jsem takový hokej v našem podání viděl. Prostě kolektivní sport a všichni táhli za jeden provaz. Paráda. Odměna za předváděnou hru přišla ve 4-té minutě, kdy druhá lajna dala náš úvodní gól. Stav 0:1. A pak se bojovalo o každý kousek ledu. Ustáli jsme i tři přesilové hry soupeře. Samozřejmě mám ukradly dost sil, kterých není nikdy dost. Jelikož brankáři chytali skvěle na obou stranách, dočkali jsme se dalšího gólu až v 19-té minutě. Naše první lajna zvedá naše aktivity na 0:2. Ale to ještě není konec. Ve 20-té minutě uzavírá náš účet, opět druhá lajna a první třetinu končíme stavem 0:3. Tak skončila první třetina krásného hokeje z obou stran.
Druhá třetina začala tak, jak se dalo očekávat. Mohutným náporem kluků z Poruby. Je známo, že ti zápasy nikdy nevzdávají. Nás první třetina dost vyčerpala a bylo to na hře vidět. Ve 23-tí minutě kapitulujeme poprvé a stav je 1:3. Za tři minuty dostáváme další gól a světelná tabule přeblikává na skóre 2:3. Poruba spouští kanonádu jakou by ji záviděli i dělostřelci od Verdunu. Bráníme i hrajeme skvěle, ale sil ubývá geometrickou řadou. Ve 35-té minutě, už ten tlak nezastavíme a Poruba srovnává výsledek na 3:3. Jsme znovu na začátku zápasu. Ukončení druhé třetiny přichází přímo vhod. Je nutno zregenerovat ztracené síly. O vítězi rozhodne třetí dějství.
Tak třetí třetina pro nás vůbec nezačíná dobře. Dostáváme dvou minutový trest za pozdní příchod na led. Naštěstí přesilovku ubráníme, ale síly z našich rezerv se opět začínají ztrácet. Ve 47-mé minutě se Poruba poprvé ujímá vedení v zápase. Stav je 4:3. Kluci zápas nevzdávají, i když už pomalu není z čeho brát. Hokej pomalu ztrácí tempo, ale není se čemu divit. Všichni mají v nohou 40 minut kvalitního hokeje. V 52-hé minutě Poruba zvyšuje svůj náskok na 5:3. Tak si říkám, je dobojováno. Ale copak se to děje, naši kluci v žádném případě nehodili flintu do žita. Do hry totiž zasahuje nový hráč, celou sezónu jsem ho neviděl, teď přišel v pravý čas. Je to Jarda Vůle. A proto, v té samé minutě snižuje první lajna na 5:4. Tento gól klukům s Poruby trochu podlomili kolena a nám nakopl poslední záložní motory. Jarda Vůle stále hrál a v 54-té minutě srovnala druhá lajna stav na 5:5. Paráda. Blížil se konec opravdu velmi kvalitního zápasu. Na naši střídačku pomalu přicházel další nový hráč, taky jsem ho už dlouho neviděl, snad naposledy ve Vsetíně jak jsme hráli s Trenčínem. Hráč Štěstí číslo 100%. A jak si v čase 59:59 dosedl na naši střídačku, tak první lajna dala náš vítězný gól. Uff, tak to bylo opravdu se štěstím na poslední chvíli. Možná, že Jarda Vůle volal Štěstí, ať přijde, protože tady hrají připravení kluci a Štěstí připraveným přeje. A nebo to bylo úplně jinak, třeba zázrak a zázraky se, díky vám, v Porubě 24.1.2012 děly. Já v každém případě před vašim výkonem smekám svůj pomyslný, zaprášený klobouk.
Hoši děkujem!!!!