Páté vítězství v řadě

HC Frýdek-Místek   -   HC Vítkovice Steel       3 : 9  (0 : 2) (3 : 2) (0 : 5)

Abych pravdu řekl, na tento zápas se mi moc jet nechtělo. Stále jsem měl v hlavě situaci, jak jsem ji popisoval v předchozím článku ze zápasu s Frýdkem. Článek s názvem „Cirkus Frýdek s.r.o.“.

Před utkáním Jirka Takáč, já jsem neměl tu odvahu, mi zjistil, kdo tentokrát bude zápas pískat. Jak vyslovil jména rozhodčích, tak jsem měl pocit, že mi vlhnou záda. Minulý zápas pískala trojice šibalů Kašinský-Bartek-Carbol. Tento zápas měla pískat trojice rozhodčích Beinstein-Bartek-Kašinský. Takže nám vypadl jeden čárový rozhodčí, pán Kašinský se z hlavního sudího posunul na čáru a pán Beinstein se stál novým hlavním arbitrem tohoto zápasu. Dostal jsem o průběh utkání strach, ale jak říkala maminka, majora Honzy Zemana v jednom s dílů jeho Třiceti případů. „Když máš z něčeho strach, tak jdi a sáhni si na to. A přestaneš se bát“. Tak tedy pojďme si na tento zápas sáhnout.

Začala první třetina a evidentně jsme začali mít problém s prostorem, který nabízí frýdecko-místecká provizorní aréna. Dle soupisky hrál Frýdek s hodně mladým týmem a musím říct, že z tohoto pohledu hrál výborně. V první třetině jsme my, měli zcela jasnou herní převahu. Měl jsem pocit, že hrajeme 20 minutovou přesilovou hru. I když soupeř měl všech pět hráčů v poli, bránili nás tak, jak se to používá při hře v oslabení, prostě klasický čtverec, jelikož jich bylo pět, tak to byl vlastně nějaký lichoběžník, který byl hodně stažený ke své brance a pouze vystrkoval své jednotlivé hroty tam, kde zrovna byl puk. Při sebemenším, našem tlaku na jejich branku se vůbec nerozpakovali vyhodit puk na zakázané uvolnění a tím přerušit naši snahu dát gól. Na tuto taktickou hru soupeře, jsme vůbec nenacházeli recept. Až ve 14 minutě jsme vsítili první branku a vedli jsme 0:1. Frýdek stále pokračoval ve své trpělivé hře. V 18 minutě jsme vedli 2:0. V 19 minutě jsme byli vyloučeni za zdržování hry. Vyhodili jsme puk na naši střídačku. Do nedávna se tato situace posuzovala, jako zdržování hry a následoval dvouminutový trest. Dle Pravidel LH článkem 554c) odst.b), toto už dnes neplatí. Vylučovat se nemělo. Konec první třetiny jsme hráli v oslabení, ale na naší hře to nebylo nějak poznat. Stavem 0:2 skončila první část vzájemného střetnutí. Poměr střel 9:19.

Na začátku jsme druhé třetiny jsme pokračovali v našem oslabení. Zápas šlapal ve stejných kolejích jako v první třetině. Ovšem situace na naši střídačce se, nevím proč, začala dramaticky měnit. Tolik neukázněnosti a anarchie jsem snad ani nezažil. Hráči místo toho, aby hráli, tak začali trénovat a někteří „kousci“ dokonce začali dirigovat kdo má jít na led, tak jak si mysleli, že to bude nejlepší. Byla to totální katastrofa a fialový hnus, co jsme museli z naší strany vidět. Ve 22 minutě jsme byli vyloučeni, za příliš mnoho hráčů na ledě. Chaos na střídačce pokračoval a Frýdek měl možnost snížit skóre utkání. Úplně zbytečně, jsme mu k tomu dali příležitost. Dokonce i v oslabení jsme zase měli více hráčů na ledě, ale rozhodčí si toho nevšimli. Ve 23 minutě byl vyloučen i Frýdek, takže se síly na ledě vyrovnaly. Po skončení našeho trestu jsme chvíli hráli v početní převaze, ale stav byl neustále 0:2. Ve 26 minutě, již v plné počtu hráčů, jsme zvýšili na 0:3. Místo toho, abychom se uklidnili, tak anarchie na lavičce pokračovala, někteří hráči začali být chytřejší než „Rádio Jerevan“ a ostatním udělovali pokyny, jak mají hrát. Bylo úděsné, už to jenom poslouchat. Navíc při pohledu na naši předváděnou hru na ledě, se mi opět zvedal kufr. Ve 30 minutě jsme zase hráli přesilovou hru, akorát vůbec nebylo poznat, že ji hrajeme. První útočná lajna nám začala předvádět, jak se hraje individuální hokej. Hokej, který nemá s hokejem, nic společného. Bezkombinační hokej se nehraje už ani v přípravce, odborníci. Trenér začal rotovat vzteky jako čamrda. Ve 32 minutě jsme dali od modré čáry gól. Vedeme 0:4. Tak tady cesta vede. Frýdecká útočná křídla, se totiž během celého zápasu o naše beky na modré čáře vůbec nestarala. Taky nebylo proč. Žádné přihrávky na beky nepřicházely. Pořád jsme se motali za brankou soupeře nebo jsme se snažili projet individuálně mezi hráči Frýdku. Kdyby jste místo kravin, sledovali radši hru, tak jste to mohli zaznamenat a hlavně toho využít. Hráli jsme totálně idiotský hokej. Náš soupeř, se na rozdíl od první třetiny, začal pomalu dostávat do brejkových situací. A laxním přístupem našich beků ke hře, dal vyniknout našemu brankáři. Ve 34 minutě začal Frýdek sklízet ovoce ze své hry a naší totální nesoustředěností na ni. Ve 34 minutě špatně střídáme a kluci z Frýdku snižují na 1:4. Ve 36 minutě jsme vyloučeni. Tady není co dodat. Mám pocit, že to byl zcela zbytečný, útočný faul. Do konce vypršení trestu zbývá asi 20 sekund. Vyhazujeme puk z našeho obraného pásma a trefujeme střechu stadiónu. Znovu se vylučuje. Hrajeme ve třech hráčích. Za 8 sekund, v podstatě z buly, dostáváme branku a stav je 2:4. Dále pokračuje naše oslabení 5 na 4 hráče. Asi 40 sekund, před vypršením našeho trestu, při útoku Frýdku propadává náš obránce a hákuje. Rozhodčí signalizuje výhodu pro Frýdek a ten snižuje na 3:4. Tady vznikla z naší strany, taková slovní tahanice, trenér-rozhodčí. Protože nám trestná lavice vrátila do hry hráče, kterému zbývalo odsedět těch asi 40 sekund trestu a na „lavicu haňby“ usedl na dvě minuty hráč, který fauloval, a soupeři byla poskytnuta výhoda, při které padl gól. Trenér požadoval, aby hráč už trest na dvě minuty neabsolvoval, protože padla branka. Už tak dost napjatá situace na naší střídačce se ještě více vyostřila. Dohady nebraly konce. Začal se zápas přirovnávat k tomu minulému, ale tady jsem absolutně nesouhlasil. Tenkrát to byla úplně jiná hra pánů v pruhovaném, ti ale dnes svou úlohu naprosto zvládali. Situaci posoudili dle Pravidel LH článku 514 d) zcela správně. V autobuse to uznal i trenér, že se mýlil. Začala nám hořet koudel pod „prdelí“. Frýdek se dostával do zápasu a začal být nebezpečný. Naštěstí pro nás skončila druhá třetina, z našeho pohledu, nebojím se říct, totálně „prosraného“ hokeje. Stav 3:4. Poměr střel 11:17.

Začala třetí třetina a my jsme se mohli začít strachovat o výsledek. Vedeme pouhým jednogólovým náskokem. Měl jsem pocit, jako kdybychom hráli s Porubou nebo s Třincem. Ale Frýdek-Místek, tak silný soupeř v žádném případě nebyl. Ve 43 minutě jsme byli vyloučeni. Byl to zákrok, u kterého byly zase trochu větší emoce, ale za sebe musím říct, že si myslím, že byl odpískaný správně. Frýdek cítil šanci srovnat stav utkání, pootevřel trochu hru, ale gól se mu v jeho přesilové hře nepodařilo dát. Stav 3:4 stále trvá. Soupeř pokračuje dále v otevřené hře. Toto nám vyhovuje a ve 47 minutě zvyšujeme na 3:5. Ve 49 minutě dáváme uklidňující gól od modré čáry. Vedeme 3:6. V 51 minutě zvyšujeme na 3:7. V 53 minutě hrajeme přesilovou hru, kterou za 18 vteřin od uložení trestu využíváme. Měníme skóre na 3:8. V 54 minutě jsme opět poslání do čtyřech hráčů, ale hrajeme a bráníme v pohodě. V 58 minutě fauluje soupeř a je nám poskytnuta výhoda přesilové hry. Hrajeme 4 na 5 hráčů. Za 3 sekundy už hrajeme 3 na 5 hráčů. Frýdek má na trestné lavici už dva hráče. V 59 minutě ještě v naší přesilové hře, dochází k vzájemnému souboji dvou hráčů, a oba „boxeři“ putují na lavici trestů. Frýdek jich tam má už tři, my jednoho. Dále se hraje 3 ne 5. V čase 59:31 tuto přesilovou hru využíváme a vedeme 3:9. Pokračujeme v přesilové hře 4 na 5 hráče, ale skóre se už nemění. Zůstává 3:9. Poměr střel 13:19.

Tentokrát se žádné cirkusové představení, ze strany domácích rozhodčích nekonalo. Pouze naše barvy se postaraly o kulturně-estrádní pořad, jak na ledě, tak na střídačce.