Pěkný, čtyřbodový víkend
Máme za sebou pěkný hokejový víkend. Po třech odehraných zápasech nadstavbové části, máme plný počet bodů. Nezbývá, než vám kluci popřát hodně štěstí do dalších ligových bojů.
HC Vítkovice Steel - SK Karviná 7 : 2 (4 : 0) (1 : 1) (2 : 1)
Tentokrát to byla jiná Karviná než ji známe. V jejich soupisce bylo 5 hráčů, s kterými běžně nehrajeme a na hře to bylo vidět. V první třetině se hrál poměrně zajímavý hokej. Třetinu jsme vyhráli 4:0 a to nás asi uspokojilo. Byla to škoda, protože zbývajících 40 minut jsme již produkovali, takovou nezáživnou hru. V podstatě jsme jen reagovali na to, co soupeř vymyslí. Takový hokej je nudný a diváky, zejména platící, moc nebaví. Nebudu se moc rozepisovat, dva body jistě těší, předvedená hra už tak moc ne.
Možná je moje kritika ovlivněna i tím, že ji píši až po zápase s Opavou, to byl hokej s velkým „H“, to byl hokej, který se líbí, který probouzí emoce, na který se stojí fronty na lístky.
HC Slezan Opava - HC Vítkovice Steel 4 : 5 (1 : 2) (1 : 1) (2 : 2)
V neděli jsme jeli do Opavy. Do Opavy, kde nevraživost k Ostravě na vás číhá už i na pánských toaletách. Tím myslím, nepublikovatelné nápisy, na zdech opavských WC. Týkaly se sice fotbalového klubu Baník Ostrava. Ale Baník je Ostrava a Ostrava jsme my.
Tentokrát se mi zdála atmosféra zápasu trochu hustší než je běžné, mám pocit, že to bylo dáno i tím, že jsme nehráli jen proti opavským hráčům, ale i proti rozhodčím a snad i ta paní co prodávala párky v bufetu hrála proti nám. Všem tímto děkujeme, protože nás to jen nabudilo, co možná k nejlepšímu výkonu.
Při pohledu do soupisky Opavy, bylo celkem jasné, že náš soupeř chce v každém případě vyhrát. A nic neponechává náhodě. Dokonce proti nám poprvé nastoupil i náš bývalý player Míša Kvasnica.
Začal se hrát hokej ostrý jako břitva. Šance střídala šanci. Gólové dveře jsme otevřeli my, zásluhou lajny, která je vtipně nazývána „údržbářskou“. Bylo to v 7 minutě. Asi minutu po tom, co jsme hráli znovu v pěti hráčích, protože jsme od třetí minuty zápasu hráli v oslabení 5 na 4 a pak 5 na 3. Oslabení jsme zvládli skvěle a teď jsme přidali i branku. Vedeme 0:1. Kolem 12 minuty jsme opět skórovali, ale gól nemohl být uznán, protože ho rozhodčí neviděl, ono bylo asi těžké gól i vidět, když v době střely na branku byli oba rozhodčí ve středním pásmu. No nic hrajeme dále. V čase 19,12 přidáváme druhý gól a vedeme 0:2. Pak přichází naše vyloučení a Opava tuto výhodu využívá, snižuje kontaktním gólem do šatny na 1:2.
O přestávce dostali kluci další pokyny do hry a hlavně dostali zákaz komentovat jakékoliv rozhodnutí rozhodčích, abychom nedopadli, tak jako minulý zápas v Opavě, kdy jsme za zbytečné kecy obdrželi celkem 20 minut trestu.
Začala druhá třetina, hrál se úplně stejný hokej jako v první třetině. Kolem 27 minuty jsme opět hráli v oslabení, byli jsme pod silným tlakem opavských hráčů. Srovnávací gól byl na spadnutí a vyhození puku z našeho obraného pásma mělo cenu zlata. Tady rozhodčí neodpískali zcela jasný snad 10-ti metrový ofsajd. Abych pravdu řekl, to jsem ještě neviděl. Trochu jsme si o tom povyprávěli mezi střídačkami. Opava tvrdila, že hráč u mantinelu z ofsajdu s pukem vyjel, to jim nikdo nepopíral, ale jejich hráč, který stal zhruba mezi našimi kruhy se ani nepohnul, zcela jasný 10-ti metrový ofsajd a navíc ještě tento hráč v ofsajdu dostal nahrávku a střílel. Netrefil. To jsou pak verdikty, které mohou dost zásadně ovlivnit zápas. Takových zajímavých rozhodnutí v zápase bylo více. Až jsem měl celkem radost, že v této kategorii pískají jen dva rozhodčí, protože kdyby byli čtyři, tak by se blbost násobila čtyřmi a tím pádem by pravděpodobnost vítězství klesla na úplné minimum. Trochu jsem odbočil, ale pojďme znovu do zápasu.
Kolem 29 minuty mě rozhodčí opět přesvědčili o své nestrannosti a skvělé práci. Dali jsme zcela jasný gól. Brankář Opavy dostal jesle, puk se odrazil od zadní části branky, síťka se zavlnila a odražený puk znovu zajel brankáři mezi jeho betony. Gól nebyl uznán z důvodu, že ho rozhodčí neviděl. Bodejť by ho taky viděl, když jeden rozhodčí byl v době naši střely na středovém kruhu a druhý rozhodčí byl nevím proč, v našem obranném pásmu, kde se žádný souboj momentálně neodehrával. Je opravdu těžké na tuto situaci nijak nereagovat. Natož slušně.
Ve 30 minutě zvyšujeme skóre na 1:3. Gól je k mému úžasu, uznán. Drama ovšem pokračuje. Ve 38 minutě Opava snižuje na 2:3. Na konci druhé třetiny dáváme branku. Opět není uznána. Branka padá přesně se sirénou. Neznám přesně pravidla. Myslím si ale, že konec třetiny neukončuje siréna, ale hvizd rozhodčího. Hvizd rozhodčího jsem, ale neslyšel. No toto byl také sporný moment, ale v každém případě byl stav zápasu před poslední třetinou 2:3.
Třetí třetina, nervy jsou stále napjaté k prasknutí a stále je na co se dívat. Ve 44 minutě hraje v oslabení, ale dáváme gól ve „čtyrech“. Vedeme o dvě branky 2:4. Do konce zápasu, ale stále chybí dlouhých 16 minut. Opava hraje jak o život a my taky jen nebráníme, prostě super podívaná. V 50 minutě se ztrhla před naší brankou bitka. Kupodivu rozhodčí vyloučili po jednom hráči na obou stranách. Opavák šel za sekání, protože sekl našeho brankáře a náš hráč šel za hrubost, protože brankáře bránil. Hra 4 na 4 nám však štěstí nepřinesla, Opava dala kontaktní gól na 3:4. Do konce hry schází 9 minut.
V 57 minutě jsme zvýšili skóre na 3:5. V čase 59,18 Opava snižuje na rozdíl jedné branky. Stav 4:5. Opava hraje power-play. Snažíme se vyhodit puk z naší třetiny, ale nedaří se nám to. K puku se dostává hráč Opavy a v posledních sekundách střílí na naši svatyni. Míjí. Siréna. Konec. Zvítězili jsme 4:5.
„Hoši děkujeme !“