Pozdní probuzení
HC Olomouc - HC Vítkovice Steel 5 : 2 (1 : 0) (4 : 0) (0 : 2)
Fakt asi nejsme kapela, abychom pořád vyhrávali, ale občas nějaký koncertík určitě nezaškodí. Ve čtvrtek 19.2., jsme jeli do Olomouce. Nechci se pasovat do role nějakého předpovídače budoucnosti, ale mám takový pocit, že Olomouc je týmem, s kterým se střetneme v prvním kole play-off. Zatím je stále na vážkách jestli budeme hrát první zápas v Olomouci nebo doma. V tomto zápase jsme si mohli vyzkoušet generálku na zápasy budoucí, kdy půjde o úspěch nebo neúspěch v sezoně 2014/15 mladšího dorostu. Tak tedy pojďme do zápasu.
Evidentně jsme do něj nevkročili tou správnou nohou, protože v čase 00:57 už prohráváme 1:0. Ve 2 minutě je soupeř vyloučený za faul podražením. Naši přesilovou hru nevyužíváme, ale pouze se otřepáváme z úvodního gólu. Pak se hraje poměrně pohledný, vyrovnaný hokej. Do konce 20 minuty se už skóre nikde neposunulo. Takže po první třetině je stav utkání 1:0. Poměr střel 10:8.
Do druhé třetiny byl stávající výsledek 1:0 docela nadějný. Naše předváděná hra se nedala v žádném případě považovat za špatnou. Jenže z naší šatny přišel zcela jiný tým, než jsme měli možnost vidět v periodě první. Tým, který působil hodně unaveným dojmem. Tým, který jako by neměl vůli v tomto zápase zvítězit. Lavičku se nedařilo vůbec nabudit, navíc zápas pískali na čarách mladé slečny, takže se nedala používat jadrná „ostravština“ pro nakopnutí vyhaslých motorů. Ve 28 minutě prohráváme 2:0. Ve 30 minutě 3:0. Ve 35 minutě jsme vyloučeni a Olomouc svou výhodu přesilové hry v jejím samém konci využívá a odskakuje na 4:0. Ve 38 minutě se skóre mění na pro nás děsivých 5:0. Je po zápase. Poměr střel 18:10.
Náš trenér, kterému je proti vůli zvýšit na hráče hlas, v šatně po druhé třetině, toto své pravidlo evidentně porušuje. Není se čemu divit. Z našeho podání byla druhá třetina fialový hnus.
Do třetí třetiny se vrací zpět tým, který jsme mohli vidět v periodě první. Kdybychom takhle hráli i ve druhé části zápasu, tak nemuselo na tabuli u domácích svítit číslo 5. Začali jsme se snažit s naší reputací něco udělat. Ve 49 minutě snižuje naše třetí lajna na 5:1. Hned v další střídání snižuje opět třetí lajna na 5:2. To bylo v 52 minutě. Benjamínci týmu zvedli prapor odporu proti momentálnímu výsledku. Při prvním gólu našeho týmu byla na ledě útočná druhá lajna a třetí obraná dvojice Olomouce. Při druhém gólu to byla kompletní druhá řada soupeře. Naše třetí lajna jde na led znovu a Olomouc proti ní staví svou první lajnu. Nemůžeme se vymotat z našeho obraného pásma. Pak se nám to daří. Dostáváme se do olomouckého obranného pásma. Zcela jednoduše náš obránce střílí puk od modré čáry na branku soupeře a centr doráží puk za brankařovy záda. Čárová rozhodčí mává rukama jako policajt na křižovatce, který zapomněl silniční pravidla. Nejprve ukazuje, že gól platí, pak rozpažuje, že gól neplatí. Je pravda, že po střele našeho beka, puk padá na led mezi nohy gólmana. V tom hlavní rozhodčí píská. Dorážka našeho centra je už po odpískání. Škoda. Do konce zápasu zbývá necelých 6 minut. My v 55 minutě zcela zbytečně faulujeme. Zbavujeme se možnosti se zápasem ještě cokoliv udělat. Hru v oslabení zvládáme a do konce zápasu chybí necelé tři minuty. V 60 minutě se vylučuje na obou stranách. My jsme potrestání dvěma minutami za hrubost a soupeř dvě plus dvěma minutami také za hrubost. Ono to už je celkem jedno, protože z výsledkem 5:2 je opravdu v tak krátké době nemožné cokoliv udělat. Poměr střel 9:15.
Generálka na první kolo play-off nám totálně nevyšla.