Přes Třinec asi vlak nejede

HC Oceláři Třinec   -   HC Vítkovice Steel        5 : 2  (3 : 1) (2 : 0) (0 : 1)

Tak jsme zase zažili jeden z hokejů, z kterého bolí oči.

Prostě to opět nevyšlo, porazit Třinec. Velká škoda byla, že taky Třinec nehrál v nějaké oslnivé formě a dal se porazit. Porazili jsme už mnohem těžší soupeře, než byli středeční Oceláři.

Ani nevím, co o tomto zápase napsat. Od začátku jsem měl pocit, že se mi to všechno zdá. Psát něco ohledně bruslení, to je jen házení hrachu na zeď. Navíc nám vůbec nic nevycházelo. Ale nezpracovat, několikrát za sebou jednoduchou přihrávku, která míří na čepel hole a nebo dát přihrávku v úrovni ramen, tak to nevím, jestli je na vině jen smůla.

Takže nám v boji s Třincem, zbyla jen snaha a to je opravdu na takového soupeře dost málo. Hrála se taková rybníková plácaná, která má do opravdového hokeje hodně daleko. Když vidím kolem mantinelů rákos růst, tak to nebývá nikdy dobře. A tentokrát jsem ho viděl.