Roli favorita jsme v Porubě splnili

HC RT Torax Poruba   -   HC Vítkovice Steel       0 : 6  (0 : 3) (0 : 1) (0 : 2)

Před tímto zápasem byly trochu obavy, i na straně trenérů, jestli naši kluci roli favorita v tomto utkání splní. Jelikož kluky z Poruby trochu herně znám, tak nechci psát, že jsme hráli proti evidentně slabšímu týmu, ale v tomto případě, bych spíše napsal, že jsme hráli proti evidentně mladšímu, nebo-li méně zkušenému týmu. V kategorii dorostu jsou dva ročníky, a jak tak sleduji, tak pokud starší ročník je tahoun týmu, tak má velkou šanci v zápasech uspět. Pokud je tahounem v týmu spíše mladší ročník, tak je vyhrávat zápasy mnohem těžší. Zhruba jednoletý věkový rozdíl mezi hráči v této kategorii je, až na některé vyjímky, určitě znát.

Obava z konečného výsledku z nás spadla po 22 vteřinách, kdy jsme vsítili první gól. Vedeme 0:1. Hrál se takový, poměrně vlažnější hokej, oproti jiným našim zápasům. Přistoupili jsme asi na tempo soupeře. Celkem se i kombinovalo, i když stále je co zlepšovat. V 5 minutě vedeme 0:2 a máme otěže zápasu jasně ve svých rukou. Abych pravdu řekl, od této minuty tohoto derby, jsem neměl o našem vítězství pochyby. Trochu byla škoda, že jsme na Porubu nezatlačili více, a neudělali jsme si na nich lepší skóre. Prostě jsme hráli to, co nám stačilo. Po zápase, jsem si přečetl na onlajnech.com, jeho průběh. Je popsán trochu dramatičtěji, než se snažím tady popisovat já. Ale opravdu jsem žádné drama na ledě, na rozdíl od zápasu například s Warriorem Brno, neviděl. Bylo tam pár šancí na obou stranách, které zůstanou ve statistikách pouze jen, jako plusové zákroky brankářů nebo nevydařené střely hráčů. Žádné podcenění soupeře, se z naší strany nekonalo. Proto jsme doputovali do 60 minuty se stavem 0:6. Utkání jsme jednoznačně vyhráli. Porazili jsme mladý tým Poruby, který bude v příští sezóně určitě na špici tabulky, se svým herním potenciálem letošních mladých hráčů.