Štěstí má jméno Rozhodčí
SKLH Žďár nad Sázavou - HC Vítkovice Steel 6 : 5 po SN (2 : 0) (2 : 0) (0 : 0) (0 : 0) (2 : 1)
Po tomto zápase jsem si se zájmem přečetl článek na žďárských webových stránkách o proběhlém zápase. Podíval se na video ukázky z utkání a dobře se pobavil při rozhovorech s hokejisty vítězného týmu. Pořád se tam oháněli štěstím. Ze začátku ho neměli a pak se prý přiklonilo na jejich stranu. V tom jediném měli pravdu. Štěstí jsem měli možnost poprvé vidět ve zhmotněné podobě a to v osobě rozhodčího.
Je poměrně zajímavé, že jedno utkání se dá popsat dvěma způsoby. Ze strany vítězů, si ho můžete přečíst na jejich webových stránkách. Teď bude následovat, jak jinak než uplakaný popis utkání z očí poražených.
Takže začněme rozhodčím. Pískal to nějaký Homola. Je celkem zarážející, že pokud se podíváte na delegování rozhodčích na jednotlivá utkání, tak Homola toto utkání původně pískat vůbec neměl. (www.hosys.cz). Asi jel pouze náhodou kolem, jako v tom filmu Slavnosti sněženek, Hanzlík. Nebo za to mohla nemoc původně delegovaného nebo kalamita s ledovkou, která v ten den panovala v ČR. Homolu naše barvy celkem dobře znají. Zřejmě to byl ten samý Homola, který měl v jedné sezoně mediální roztržku s vítkovickým Markem Malíkem. Tenkrát se v tisku, rozvyprávěl, že už píská spoustu sezon v extralize, v KHL a dokonce pískal i v době výluky NHL. V podstatě chtěl říct, že musí být z těchto důvodů dobrý rozhodčí. Tady bych Homolu chtěl upozornit, že kvalita pracovníka, v jakémkoliv oboru lidské činnosti nezávisí na délce jeho povolání. Přímá úměra, roky=kvalita, tady bohužel, neplatí. Dobře končím, pojďme na hokej, který na žďárské Bouchalkách v neděli v podvečer sledovalo skoro 300 diváků, což je na extraligu mladšího dorostu rekordní návštěvnost.
Na Žďár jsme vletěli a ve 49 vteřině se ujímáme vedení 0:1. Parádní začátek a parádní gól. Statická obrana soupeře, včetně s bezmocným brankářem, nedostala žádnou šanci první naší trefě jakkoliv zabránit. Ve 4 minutě je nám nabídnuta hra o jednoho hráče v poli navíc. Přesilovka se nám nedaří. Blíží se její konec, do kterého chybí 14 sekund. Přesilovku nakonec využíváme a vedeme 0:2. Naše radost však netrvá dlouho, ne led naskakuje další lajna a „žďárské plameny“ snižují na 1:2. Hraje se oboustranně svižný, pohledný hokej. V 10 minutě hrajeme v oslabení. Na trestnou lavici putuje náš hráč za napadení. Ve srovnání s dalším průběhem zápasu, kdy došlo k mnohem tvrdším střetům, podotýkám na obou stranách, a přesto se nevylučovalo, byl tento zákrok zcela nevinný. Ale v tom momentě jsem Homolu chápal. Nechtěl připustit tvrdší hru. Což je správné. Co není dobré je to, že Homola nebyl za celý zápas schopen nastavit si svou konstantní laťku posuzování jednotlivých zákroků. Což bohužel není pouze Homolova chyba. Vídáme to často i v jiných, „dospělejších“ zápasech. Dle mého názoru, je to jeden z důvodů, proč český rozhodčí, nesahá rozhodčímu z NHL ani po kotníky. Oslabení zvládáme a stav 1:2 se nemění. Ve 13 minutě, je proti nám nařízeno trestné střílení. Osobně nevím proč. Až z amplionu na stadiónu se dozvídám, že bylo nařízeno z důvodu zalehnutí puku v brankovišti. No, dejme tomu. Soupeř svou velkou šanci nevyužívá a stav 1:2 je zakořeněn. V 16 minutě mají výhodu naše dresy. Bohužel, taky bezúspěšně. Hokej stále neztrácí tempo a je opravdu na co se dívat. Kolem 18 minuty sami upozorňujeme, že branka je vychýlená ze svého základu. Tímto upozorněním, jsem zastavili naši útočnou zteč na branku soupeře. To bylo opravdu, hodně citlivě zapískáno. Pohunci Homoly začínají opravovat led kolem tyče. Jde evidentně o kus vyštíplého ledu v prostoru hrotu tyče. Ve Žďáru mají starý model uchycení branky na hroty, nepoužívají gumové kolíky. Takže jsme mohli v následujících vteřinách sledovat 68.díl Pata a Mata. Pohunek alias Pat do díry nasypal sníh, uplácal ho rukou a rozbředlou, v podstatě polo-sypkou hmotu navrtal druhý pohunek alias Mat vrtačkou. Hotovo, zarobené, fajront. Tadá-da, tadá-da. Hrálo se dál. Skóre se už nezměnilo. Na tabuli svítilo 1:2. Poměr střel 11:14.
Začala druhá třetina, ve které bylo patrné, že Plameny se stávajícím výsledkem nesouhlasí. Jenže ve 23 minutě jsme otevřeli druhou třetinu gólem my. Vedeme 1:3. Snížení Žďáru přišlo hned v zápětí. Ve 24 minutě vyhráváme už jen rozdílem jediné branky 2:3. Dostáváme se pod tlak, který je samozřejmě logický vzhledem ke stávajícímu skóre. Je to časový úsek, velkých promarněných šancí. Šancí na obou stranách, i když více se ke gólu blížil Žďár. Ve 29 minutě je srovnáno. Od poloviny zápasu začínáme znovu. Je to škoda, protože jsme zatím nedovolili Žďáru v tomto zápase okusit chuť vedoucího týmu. Stále byl nucen jen srovnávat pro něj nepříznivý výsledek. Navíc jsme byli ve 32 minutě vyloučeni. Měli jsme příliš mnoho hráčů na ledě. Bylo to posouzeno naprosto správně. Plameny měly možnost se chytnout vítězných madel zápasu. Tuto přesilovku nehrál Žďár vůbec špatně. Tady si náš gólman opravdu zachytal a hráči na ledě se snažili ze všech sil. Jedni branku dát a druzí ji nedostat. V posledních sekundách našeho oslabení, kdy jsme skoro celé dvě minuty byli sevření v našem obraném pásmu jsme se dostali, po hrubce soupeře, do brejku a ten jsme chladnokrevně proměnili. Opět vedeme 3:4. Po tomto gólu se Žďár dostal do útlumu. V pohodě jsme dohráli druhou třetinu. Poměr střel 14:9.
Začala třetí třetina a my jsme těsně vedli 3:4. Nějak jsem nesledoval na kolik pětek hraje náš soupeř v závěrečné třetině, ale kolem 43 minuty se postavili proti sobě 1.lajna Žďáru a naše 3. lajna benjamínků. Tak to byl opravdu nerovný souboj. Žďárská první lajna byla výborná a i naše první lajna s ní měla velké problémy. Teď ji čelila naše lajna třetí. Dostala se pod silný tlak. Stačilo jen málo, vyhodit puk za prokletou modrou čáru. Třikrát se to nepovedlo. Stále se puk vracel před našeho gólmana a síly rychle ubývaly. Pak přišla střela ze žďárského levého křídla, brankář střelu vyráží ke zcela nepokrytému hráči na křídle pravém. Ten je taky evidentně unaven, protože zcela prázdnou branku trefuje až na druhý pokus. Plameny srovnávají na 4:4. V tomto okamžiku bylo hodně sympatické od trenérů, že neposlali třetí lajnu „rybařit“. Tato lajna se jim za to odvděčila tím nejlépe možným způsobem. Ve 49 minutě dává gól a znovu, tak jak po několikáté, se ujímáme vedení v zápase 4:5. Pak už jen sledujeme snahu soupeře utkání srovnat. Všechny jeho pokusy jsou, ale jalové. Možná stačilo na žďárského ochránce svatyně více střílet, protože v posledním dějství neměl moc možností ukázat své umění. Navíc musel být zmrzlý jako sobolí výtrus. Od začátku utkání nepůsobil příliš jistým dojmem a puky z něho padaly jako baňky z vánočního stromku, který má hodně po sváteční sezóně. Škoda nevyužili jsme toho. Do konce utkání zbývá necelá půlminuta a Žďár zahajuje svou power-play. Jsme sevření v našem pásmu a boj probíhá kolem naší branky. Ozve se hvizd a ze střídačky voláme :“Bravo pane rozhodčí !“. Voláme proto, že si myslíme, že je odpískáno postavení útočícího hráče v brankovišti. Chyba lávky. Homala kříží ruce nad hlavou a nařizuje trestné střílení. Trestné střílení za úmyslné posunutí branky. Úmyslné posunutí branky, s kterou už od začátku utkání byly problémy a kterou tak výborně Pat a Mat v první třetině opravili. Měl jsem pocit, že do Žďáru zavítal Cirkus Frýdek a teď Homola předvádí svůj závěrečný „majstrštyk“. Druhé trestné střílení ve Žďáru je úspěšné a soupeř na poslední chvíli vyrovnává na 5:5. Poměr střel 15:4.
Tak se hrálo prodloužení, abych pravdu řekl, já osobně jsem měl tento zápas už u prdele. Hodně vás kluci obdivuji, že jste dokázali dále hrát. Poměr střel v prodloužení byl 0:4, takže si Žďár v prodloužení ani „nevrz“.
Následovaly samostatné nájezdy. Ledař byl z nenadále situace vyplašený jako lesní včela. Vůbec jsem nechápal, co to tam s tou rolbou vyvádí.
Samostatné nájezdy to je opravdu, sázka do loterie. Dali jsme jednu branku, Žďár dal dvě, takže jsme nakonec prohráli 6:5.
Ani dvě trestná střílení nestačily soupeři, aby férově vyhrál. Proto si myslím, že si výhru v žádném případě nezasloužil.
Mimochodem na ždárských stránkách je video i s některými nájezdy, při jednom našem nájezdu je evidentně branka „vykoplá“ brankářem ze své polohy. Bez reakce Homoly. Tak zvaný „Homolův, zápasový dvojí metr“.
Homolo, pamatuj ! Za každým Čechem, čert z měchem ! U rozhodčích tvého kalibru, to platí dvojnásob !