Takovou výhru čekal jen málokdo
HC Vítkovice Steel - HC Frýdek-Místek 12 : 1 (7 : 0) (1 : 0) (4 : 1)
Frýdek je tým, u kterého člověk nikdy neví, jak zápas nakonec skončí. Dokáže potrápit, dokáže i vyhrát. No naštěstí tomu tak nebylo.
Do poloviny první třetiny poměrně vyrovnaný zápas, i když jsme byli páni na ledě. Myšlenkami jsem se vracel k turnaji v Bratislavě, nemohli jsme dát gól. Jako kdyby naše střelecké trápení pokračovalo.
Při vyloučení frýdeckého hráče číslo 77 na 2 minuty za vražení + 10 minut nesportovní chování, které bylo zcela správně posouzené, protože faul to byl a u naši střídačky byl jasně hráč upozorněn, že kecy rozhodčí nebude tolerovat, jelikož hráč kecal, ještě uprostřed hřiště, no tak zcela po právu dostal 10 minutový trest. Nevím proč se střídačka soupeře, tak rozčilovala a řvala, že ho měl nejdřív upozornit na možný trest. Rozhodčí přesně toto udělal, upozornil a pak trestal. No, ale v každém případě jsme početní výhodu nevyužili.
Paradoxně, zřejmě až naše vyloučení v 9 minutě, přetrhlo náš střelecký půst. Takže jsme dali 2 góly ve čtyřech a to během jednoho střídání. Nevídáno, neslýcháno. Pak jsme dávali góly jak na běžícím pásu. Cirka co dvě minuty lovil puk frydecký brankář ze své sítě. První třetina skončila 7:0.
Druhá třetina začala a na frýdecké straně byla patrná frustrace z výsledku a „nespravedlivého“ vyloučení jejich ukecaného hráče číslo 77. Snad poprvé jsem byl rád, že vedoucí mužstva není nějaká maminka, protože jsem si vyslechl, hlavně během střídání, tolik vzájemných nadávek, co jsem neslyšel během všech sezón. Nadávka „ Běž do prdele, ty debile“ byla jedna z nejslušnějších. Vtipná nadávka byla třeba, Frýdek :“ Hrajete na hovno“, Vítkovice : „ No hrajeme, 8:0“. Někdy jsem měl pocit, že se kluci poperou už při střídání, no bohužel si to nechali až na podávání rukou. Celé to píšu jen proto, aby jste věděli, že to dole vřelo celý zápas a ten konec, bylo jen takové vyústění nahromaděné záporné energie. Samozřejmě jsme kluky uklidňovali, ať na ty nadávky kašlou a věnují se hře, ale naše snaha byla marná.
Ve druhé třetině jsme dali jednu branku a zvedli stav na 8:0.
Třetí třetinu jsme zahájili gólem. Vedeme 9:0. Pak dal Frýdek svůj čestný gól a snížili stav na 9:1. Žádný obrat, ale nenastal. Dali jsme ještě 3 branky a zvítězili 12:1.
Na celém zápase bylo potěšující, že k brankové smršti přispěly všechny tři lajny, a také byly, snad poprvé k vidění rozehrávky, které se kluci učí na tréninku.