Trestná lavice nevychladla

HC Vítkovice Steel  -  HC PSG Zlín       1 : 5      (0 : 0) (0 : 3) (1 : 2)

Tuto sezonu mi připomíná zlínský mančaft „Sovětskuju sbornuju kamandu“, v době své největší slávy. Je to tým, který se dá občas porazit, ale v žádném případě se nad nimi nedá pravidelně vyhrávat. Zlín okusil hořkost porážky v této sezoně pouze jednou. Postaral se o to třinecký klub. Zlín se vyznačuje třemi vyrovnanými pětkami a spoustou kvalitních náhradníků, kteří dokáží své spoluhráče plnohodnotně nahradit. Porazit Zlín znamená hrát jako kolektiv, bojovat do posledních zbytků sil, mít 100% úspěšnost ve všech řadách, nedělat zbytečné chyby a mít navíc plný pytel štěstí. Pokud jedna z těchto věcí chybí, tak vítězství nad Zlínem je na bodu mrazu.

Začala první třetina a byla to vynikající podívaná. Hodně rychlý hokej. V některých pasážích jsem měl pocit, že díky vysoké rychlosti to už byla, jak říkají „bratia Slováci“, taková „trma-vrma“. V 5 minutě jsme získali výhodu početní převahy. Nedokázali jsme ji využít. V 11 minutě jsme opět hráli přesilovku. Toto vyloučení vyvolalo silné  emoce na zlínské střídačce. Opravdu nevím proč. Nedovolený zákrok na našeho hráče se stal přímo přede mnou a byl to jasný krosček ze zadu. Byl posouzený jako vražení. Provinivší se hráč, ze svým trestem nesouhlasil a svou ukřivděnost dával dost hlasitě najevo. No tak ke svému dvouminutovému trestu dostal navíc deseti minutový osobní trest za nesportovní chování. Tady nebylo vůbec co řešit. Rozhodčí si hned na začátku utkání sjednal pořádek a k dalším vulgárním excesům, až na malé vyjímky už nedocházelo. Přesilovku jsme hráli necelých 20 sekund, protože došlo k dalšímu faulu, tentokrát se vylučovalo na obou stranách. Dále jsme hráli přesilovku 5 na 4 hráče v poli. Ani tato herní převaha se nám nepodařila zužitkovat. Ve 13 minutě byl stav utkání, bezbrankový 0:0. Do konce první třetiny se skóre zápasu neměnilo. Dvacátá minuta odbila a my jsme měli za sebou první část, hodně pohledného a dramatického hokeje. Poměr střel 10:11. Tady udělám malou vsuvku, protože po zápase si realizační tým Zlína stěžoval na podjatost rozhodčího v první třetině. Tvrdili, že měli v první třetině 8 vyloučených hráčů a že to se pak těžko hraje. Takže pro pořádek vyloučených v první třetině bylo 1:3 a plus 10-ti minutový trest. Na toto mi nezbývalo nic víc, než odpovědět o už legendární zlínské ubrečenosti, která je známá, jak by se kdysi řeklo od Šumavy k Tatrám. Dnes od Šumavy po Lysou horu.

Druhou třetinu jsme zahájili brankou. Brankou v naší síti. Od 21 minuty prohráváme 0:1. Byla to branka, která v takových zápasech nesmí padnout. Puk se za gólmanovy záda dostal z brankové čáry, ne-li zpoza branky. Škoda. Ve 24 minutě kapitulujeme podruhé. Dle mého názoru, to byl gól z malé komunikace hráčů na ledě, přišlo nedorozumění a soupeř chytil svou šanci za pačesy. Prohráváme 0:2. Tato branka nastartovala Zlín k silnému tlaku na naše obrané pozice. Ve 30 minutě se ševci dopouštějí faulu a my hrajeme přesilovou hru. Bezúspěšně. V podstatě se jenom vzpamatováváme z předchozího tlaku. Ve 34 minutě hrajeme další přesilovou hru. Ta už vypadá mnohem lépe a svíráme „zlíňáky“ v jejich obraném pásmu. Tlačíme seč můžeme, ale pokud se nám podaří dostat puk přes bránící hráče, tak brankář je nepřekonatelný. Naše přesilovková pětka je na hřišti celou naší herní výhodu. Únava hráčů je celkem patrná a když na led naskakuje z trestné lavice provinivší se hráč Zlína, dochází k proti útoku na naší unavenou lajnu a soupeř zvyšuje skóre na 0:3. Dle mého názoru, tato branka ve 36 minutě, byla klíčovým gólem celého zápasu. Ve 38 minutě hrajeme opět v početní výhodě. Navíc je Zlín vyloučen ještě v 39 minutě, takže hrajeme 24 vteřin 5 na 3 hráče v poli. Nedaří se nám využít nic. Druha třetina končí stavem 0:3. Poměr střel 15:13.

Třetí třetina začíná naši přesilovou hrou, která pokračuje s třetiny druhé. Ve výhodě budeme hrát 38 vteřin. Jenže 25 vteřin po úvodním vhazování třetí třetiny je Zlín vyloučen opět. Abych pravdu řekl, toto bylo hodně přísné posouzení faulu. No, ale budeme hrát 5 na 3 hráče v poli. Takto bychom měli hrát 33 vteřin. V čase 40:38 dáváme gól a snižujeme na 1:3. Dále pokračujeme ve hře 5 na 4 hráče. Jenže ve 42 minutě dochází ke srážce, která nevypadá moc dobře. Na ledě zůstává ležet hráč Zlína. Střídačka soupeře a zlínský kotel bouří. Vulgární názvy pohlavních orgánů lítají vzduchem. Zřejmě pod tíhou této kulisy rozhodčí vyřkne svůj ortel. Náš hráč dostává 5 minut + trest do konce utkání. Z mého pohledu, za obou straně nezaviněný střet, je to příliš přísné rozhodnutí. Navíc jednoznačný krosček ze zadu na našeho hráče po odpískání, zůstává nepotrestán. Budeme nás čekat 4 a půl  minutové oslabení. Protože ještě půl minuty bude trvat předchozí trest hráče Zlína. Zlínský tým je kompletní a my hrajeme dlouhé oslabení, 4 na 5 hráče v poli. Tuto herní variantu zvládáme velice dobře. Do konce našeho dlouhého, pětiminutového trestu zbývá 25 vteřin. V čase 46:06 inkasujeme. Dostáváme gól v závěru oslabení a prohráváme 1:4. V 50 minutě Zlín odskakuje na rozdíl 4 branek a vede v zápase 1:5. V 53 minutě dochází k vzájemnému faulu na obou stranách a trestná lavice se opět začíná plnit provinivšími se hráči. Jakákoliv korekce utkání je vyloučena, protože postupně se naši hráči přesunují na lavici „haňby“. Máme další 4 vyloučené a v podstatě už jen hrajeme v oslabení. Výsledek 1:5 je konečný. Poměr střel 9:14. Poměr vyloučených za celý zápas je 8:11. Bylo uděleno celkem 67 trestných minut a to je rekord.