Uff !

HC Vítkovice Steel  -  HC RT Torax Poruba    2 : 1  (1 : 0) (0 : 1) (1 : 0)

Po nedělním skvěle zahraném zápase s těžkým soupeřem ze Vsetína, nás čekal netradičně už hned v pondělí další zápas, nebojím se to říct, že se soupeřem ještě těžším než je Vsetín. Souboj s momentálním leaderem ligové soutěže 8.tříd. S týmem, kdy při vyslovení jednotlivých jmen jejich hráčů běhá mráz po zádech a navíc jejich branku skvěle hájí gólman, který ten mráz strachu má dokonce i ve svém jménu, akorát trochu ve zdrobnělejší  podobě. Ano, brankář Mrázek bude chytat a hráči minulý týden ještě nemocní jsou tady taky. Na náš led nastupuje tým HC RT Torax Poruba. Ostravské derby může začít.

Poslední slova našeho trenéra při odchodu z kabiny hráčů zněla jasně. „Hlavně, ať nemáte hnědé ribana, ještě před vstupem na led“.

Úvodní buly na led nehodil jak je jinak dobrým zvykem hlavní rozhodčí, ale jen čárový, protože hlavní rozhodčí se k zápasu z neznámých důvodů nedostavil. Zápas pískali jen dva muži v pruhovaném a snad kromě dvou zákroků na naše hráče, kdy si myslím, že mohlo být nařízeno dle pravidel LH čl.508 kap.a) trestné střílení, odváděli svůj výkon v pohodě. Ale pojďme radši do zápasu, protože na ledě se odehrává pravá hokejová „řežba“, která nemá co dlužit pojmu, že právě vidíme opravdové derby. Hrálo se tvrdě, ale ne zákeřně. Hrál se jinak pěkný hokej, než v zápase se Vsetínem. Ze Vsetínem, se mi proti tomuto zápasu, zdál hokej takový uhlazený, dalo by se říct poklidný. Toto byla hokejová bitva o každý kousek ledu. Někdy mi to připadalo, jako taková „holomajzna“, ale přesto byla krásná, protože s ní crčelo neuvěřitelné napětí. Skvělá hra všech hráčů v poli a excelentní výkony obou brankářů to zapříčinilo, že stav zápasu byl pořád 0:0. Pomalu se blížil konec první třetiny a plichta stále svítila na ukazateli skóre. V 9 minutě jsme sice měli výhodu přesilové hry, ale v podstatě nebylo poznat, že Poruba hraje v oslabení. To byl faul, který se dal posoudit jako trestné střílení, ale bohužel se rozhodčím nechtělo zvednout nad hlavu zkřížené ruce. V 16 minutě jsme měli na ledě míchaninu první, druhé a třetí lajny. Naše pravé útočné křídlo vystřelilo na branku soupeře, porubský gólman sráží puk do středu své branky, tam je další náš útočník a odraženou střelu od betonů dopravuje za záda našeho soupeře. Vedeme 1:0. Hned v zápětí dostáváme příležitost navýšit naše skóre, protože Poruba vyhazuje puk nad plexisklo a dostává 2 minuty trestu za zdržování hry. Přesilovku, ale hrajeme hodně špatně a stav zápasu se nemění. Ve 20 minutě je nám opět poskytnuta výhod o jedno hráče v poli více, ale tento trest rozděluje hvizd, který ukončuje první třetinu. Stav stále 1:0. Poměr střel 15:11.

Druhá třetina začíná naší přesilovou hrou, kterou nevyužíváme. Poruba sílí v tlaku, ale my statečně odoláváme. Poměr střel ve druhé třetině byl 7:17 v náš neprospěch, to byla kanonáda jak hrom. Náš gólman ovšem chytá na jedničku. Ve 31 minutě jsme vyloučeni za podražení. Je to vyloženě zbytečný, útočný faul. Tuto hru v oslabení hrajeme úděsně, někteří naši hráči stále nechápou, že s tak silným soupeřem nelze hrát v našem oslabení hokej a dále hrají tak, jako bychom hráli v plném počtu. Takže jsou okamžiky, kdy bráníme jenom ve třech hráčích a náš čtvrtý hráč čeká na brejk mezi modrou a středovou čárou. Adrenalin vstoupá do hlavy a je zcela patrné, že i trenér se dostává do zápasu. Nakonec k mému údivu hru v oslabení zvládáme a stav zápasu se nemění. Ve 37 minutě kapitulujeme poprvé. Je srovnáno 1:1. Klasický gól z malého důrazu před naší brankou. Zbývající 3 minuty zápasu máme co dělat, abychom neinkasovali další gól, ale houkání sirény ukončující konec druhé třetiny a pohled na světelnou tabuli říká, že se stav utkání už nezměnil a stále je nerozhodně 1:1.

Z průběhu dvou třetin bylo patrné, že rozuzlení přijde ve třetí třetině. Ve druhé třetině jsme měli co dělat, abychom výsledek 1:1 udrželi. Podobnou kanonádu jsem očekával ze strany Poruby i v poslední části hry. Mám pocit, že až tak střelecky dramatické už to nebylo. Stále ovšem chyběl vítěz zápasu a šance získat dva body byly vyrovnány na obou stranách. Takže i v poslední dvacetiminutovce jsme viděli skvělý hokej, který hodně dráždil nervovou soustavu. Ve 45 minutě jsme hráli přesilovou hru, která se nám opět nedařila. Pořád jsme puk „šmudlili“ kolem mantinelu a za brankou soupeře, prostě jsme byli v místech odkud se góly nedávají. Zbývalo asi 30 vteřin do konce vypršení trestu a my jsme naklonili houpačku vítězství na svou stranu. Odskočili jsme soupeři ve výsledku o jednu branku. Vedeme ve 46 minutě 2:1. Jenže Poruba se nevzdává. V jejích sílicím tlaku nám trochu pomáhá, další jejich vyloučení ve 48 minutě. U tohoto faulu se také mohlo, jak už jsem psal výše, místo dvouminutového trestu zapískat trestné střílení, ale za takového stavu a na domácím ledě to by chtělo velkou dávku odvahy od arbitrů soudcování. Takže máme jen výhodu početní převahy, ale v podstatě se nedostáváme ani na dostřel soupeřovy branky. V 50 minutě jsou síly na ledě vyrovnány. Dálo by se očekávat, že začneme hrát defenzivně se snahou udržet naše hubené vítězství do konce zápasu. Ale přesto se žádný „Prešovský beton“ z naší strany nehraje. Dokážeme být taky kousaví. V 53 minutě jsme tentokrát vyloučeni my. Asi nás budou čekat perné chvilky. Taky že byly. Před naší brankou byly situace dost nepřehledné, ale náš gólman, „abraka-dabra“ v brance čaruje. Naši beci puky vyhazují do bezpečných prostorů, buď za branku nebo k mantinelu. Žádné „námazy“ na modrou čáru jsem nezaznamenal. Skvěla práce našich hráčů na ledě má za následek skutečnost, že se skóre během naší hry v oslabení nemění. Stále vyhráváme 2:1. Kolem 57 minuty si porubská střídačka vyžaduje oddechový čas. Určitě se bude hrát power-play. Nevím už přesně, ale během závěrečných dvou minut se power-play určitě hrálo. Abych pravdu řekl, tak z naší strany jsme tuto herní situaci moc nezvládali. Příliš jednoduše jsme soupeři umožňovali, aby se „nakvartýroval“ do našeho obraného pásma. Power-play jsme i my přerušili oddechovým časem, spíše z důvodu regenerace sil. Dokonce se nám podařilo vystřelit na prázdnou branku soupeře, ale střela šla mimo. Byl to hodně dramatický závěr, ale skončil „happy-endem“ pro naše barvy a celý zápas jsme vyhráli 2:1. Poměr střel 12:8.

Skvělý hokej, skvělá podívaná. Tentokrát všem hráčům obou týmů děkuji!