V Olomouci na turnaji jsme si spravili chuť

07.09.2013 09:18

HC Olomouc   -   HC Vítkovice Steel       5 : 3  (1 : 3) (2 : 0) (2 : 0)

Že jsme si do Olomouce přijeli spravit chuť, to v prvním zápase moc nevypadalo. Olomouc nás od začátku úvodního hvizdu sevřela do své silné ofenzivní náruče a my jsme měli velké problémy se z ní nějakým způsobem dostat. Povedlo se nám to celkem třikrát a v sedmé minutě jsme překvapivě vedli 0:3. Prostě všechny tři naše střely-nestřely na olomouckého brankáře se ujaly a my jsme se ujali vedení v zápase. Pohádka trvala bohužel jen do 7 minuty, kdy olomoucký tým přikročil k brankové rošádě a vystřídal brankáře, který zrovna neměl svůj den za novou hlídací akvizici. Po této změně už jsme další gól nedali a sami jsme museli pětkrát lovit puk z naší sítě. Vyhrál jednoznačně lepší tým. Poměr střel 34:17 nemůže nikoho nechat na pochybách, kdo byl pánem zápasu.

 

HC Vítkovice Steel  -   HC Letňany Praha       4 : 2  (1 : 2) (3 : 0) (0 : 0)

Druhý zápas prvního hracího dne. Letci z Letňan vůbec nezapřeli svůj název klubu a vletěli na nás jako bombardéry B-52 na Hirošimu. V 9 minutě jsme prohrávali 0:2. Začínal jsem hledat kanály, kterými se vydáme na cestu zpět do Ostravy. Naštěstí ještě ta samá prokletá 9 minuta nám přinesla snížení stavu a kontaktní gól. Pořád je o co hrát, prohráváme 1:2. Druhou třetinu jsme byli pány na hřišti my. Vyhráli jsme ji 3:0 a obrátili jsme výsledek zápasu na 4:2 v náš prospěch. Jelikož se ve třetí třetině hrálo bez gólů, vítězství zůstalo na naší straně. Pražany jsme sice porazili 4:2, ale oni nás dost razantně přestříleli v poměru 18:31. Naštěstí se hraje na góly a ne na střely.

 

HC Pardubice   -   HC Vítkovice Steel       3 : 5  (2 : 3) (0 : 2) (1 : 0)

Stále jsem měl v paměti náš nepodařený zápas s Pardubicemi vloni v létě ve Vsetíně, kdy jsme prohráli 5:1. Ze začátku se zdálo, že se historie nebude opakovat. V první minutě jsme vedli 0:1. Dvanáctá minuta nám přinesla „double žduch“ a vedli jsme 0:3. Škoda, že jsme si první třetinu dokázali v závěru tak krásně „po..kakat“.  Pardubice dvěma brankami snížili na rozdíl jednoho gólu a stav před druhou třetinou byl 2:3. Na náš tým se pomalu začal snášet vsetínský stín.

Druhá třetina se ale nesla v naší režii a vyhráli jsme ji 0:2. Takže jsme ji skončili za stavu 2:5.

Ve třetí třetině jsme spustili na branku Pardubic kanonádu, nic nám to nebylo platné. V poslední třetině se radovali pouze hráči Pardubic, jelikož se radovali pouze jednou, tak po zaznění závěrečné sirény jsme se radovali zase my, protože jsme Pardubice porazili 3:5. Poměr střel 23:40.

 

HC Vítkovice Steel  -   HC Oceláři Třinec       4 : 0  (2 : 0) (0 : 0) (2 : 0)

Dle předchozího vývoje turnaje, jsme v tomto zápase hráli o stříbrné medaile. Do cesty se nám postavil ocelový tým z Třince. Nechci být nějaký hnidopich, ale mám takový pocit, že jsme s nimi nikdy nevyhráli. Nebo to bylo strašně dávno, možná někdy v 5.třídě.

No nebyl to lehký soupeř. Jeho branková síť se rozvlnila až ve 12 minutě a my jsme vedli 1:0. Ve 14 minutě nám byla nabídnutá výhoda trestného střílení a my jsme ji plně využili a vedeme 2:0.

Druhá třetina se nesla v duchu boje o každý kousek ledu. Skončila bezbrankově.

Třetí třetina začala za stavu 2:0, ale v její 5 minutě už vedeme 4:0. Je zřejmě rozhodnuto. Poměr střel 11:19.

Poslední zápas turnaje vyhráváme 4:0 a na turnaji končíme na druhém místě za Olomouci.

Odjíždíme normálně auty a kanály zůstávají zaklopeny.

Kluci „děkujem“ !!!