Vítězný hattrick se nekonal
HC Oceláři Třinec - HC Vítkovice Steel 3 : 2 po prodl. (1 : 1) (1 : 0) (0 : 1) (1 : 0)
……., Třiněc ! Třiněc ! Třiněc ! Třiněc ! Třiněc ! Třiněc ! Třiněc ! Třinec ! Začínám tam, kde jsem v posledním článku skončil. Jsme v Třinci. Strašně rád bych pokračoval v dalším oslavném popisu utkání, ale bohužel to nejde. Respektive od posledního skvělého zápasu se Zlínem uběhl nějaký ten čas a náš tým zastihla silná marodka. Dokonce se uvažovalo, že z důvodu nedostatku hráčů se bude muset zápas přeložit. V úterý na trénink však přišel dostatečný počet hráčů, kteří by doplnili scházející stavy, tak se zápas ve čtvrtek odehrál. Po dvou trénincích po nemocích, a hned ostrý zápas pro několik hráčů. Věc celkem nevídaná. Výpadek v tréninku, byl na ledě vidět. Takže nakonec můžeme konstatovat, že přivézt bod z ledu soupeře je v této nelehké situaci poměrně úspěch.
První třetinu jsme odstartovali skvěle. V čase 00:29 vedeme 0:1. Možná stačilo dát druhý gól a třinecký tým by se sesypal jako domeček z karet. Jenže nám se nedařilo potvrdit náš hodně dobrý úvod utkání druhým gólem. Hrál se vyrovnaný hokej a měl jsem pocit, že ani Třinec není v tak zvané plné palbě. Ve 4 minutě Oceláři srovnávají na 1:1. V 6 minutě jsme byli vyloučeni. Oslabení jsme ustáli. V 11 minutě se vylučuje na obou stranách. Třinecký klub má herní převahu, ale naše zadní řady v čele s brankářem pracují bez chybičky. Poměr střel v první třetině byl 15:6. Celkem by to vypadalo, že jsme si ani nevrzli. My jsme na bránu soupeře taky stříleli, ale mezi tři tyče šlo pouho-pouhých šest pokusů.
Hned na začátku druhé třetiny jsme hráli přesilovou hru, protože soupeř měl na ledě o jednoho hráče více, než dovolují pravidla. Svou herní výhodu jsme nevyužili. Stále byl stav 1:1. Ve 27 minutě jsme hráli v oslabení. Běžela 45 sekunda naší herní nevýhody a byli jsme vyloučeni znovu. Budeme hrát ve třech hráčích na ledě. První náš vyloučený hráč se vrací na led a hned vzápětí, ještě ve hře v našem oslabení dostáváme gól a Třinec se ujímá ve 29 minutě vedení v utkání. Kolem tohoto gólu bylo trochu vzruchu, protože byl náš gólman dvakrát za sebou nastřelen do masky a dle našeho názoru se měla hra přerušit. Sudí rozhodl jinak. Stav 2:1. Ve 32 minutě jsme vyloučeni opět. Tady jsem se na střídačce už neudržel a začal jsem se chovat velmi nevhodně. Tímto se našim hráčům omlouvám. Celkem mi nešlo o naše vyloučení, to bylo zcela zjevné, ale předcházely mu tři nepotrestané nedovolené zákroky soupeře v jeho obraném pásmu, díky nimž se dostali do brejku a našemu zadákovi nezbylo nic jiného než faulovat. Choval jsem se na střídačce jako idiot, ale asi jsem jen chtěl vyrovnat míru idiotství na střídačce a na ledě. V podstatě celá tato situace měla dohru v kabině rozhodčích po utkání, ale rozepisovat se nebudu. Byl by to dlouhý článek. Takže my se vrátíme do 32 minuty, kdy hrajeme v oslabení. Po uplynutí našeho trestu se skóre nemění. Je stále 2:1. Ve 36 minutě je vyloučený soupeř. Bylo to za nedovolené bránění. Osobně si myslím, že tam byly jiné fauly, které byly více „faulovější“ než tento a přesto nebyly odpískány. Ale je to voda na náš mlýn, tak co bychom diskutovali. Akorát se trochu vytrácelo fair-play prostředí. Skončila trochu nervní druhá třetina. Třinecký klub vede 2:1. Poměr střel 19:6. Hra se mi zdála vyrovnaná, i když poměr střel tomu moc neodpovídal.
Ve třetí třetině jsem čekal, kdy fyzicky odpadneme a netrénovanost si vybere svou daň. Kupodivu se mé předpoklady nevyplňovaly a dokonce jsme měli i více ze hry, než v předchozích dvou třetinách. V polovině třetí třetiny se na ledě začalo přiostřovat. Ve 49 minutě rozhodčí vyloučil domácího hráče za sekání, které se událo u střídaček. Vypadalo to celkem hustě, byla to sekera jako prase, ale hra nebyla přerušena. Až na stížnost našeho kapitána u hlavního sudího a po konzultaci s čárovým rozhodčím, hlavní arbitr vynesl svůj ortel a poslal třinecké hochy do čtyř hráčů. Tak tady musí pro fair-play zvednout palec nahoru. To jsem zatím opravdu ještě neviděl. Navíc ještě ve 49 minutě poslal rozhodčí domácí do třech hráčů, což také není běžné k vidění. Využili jsme již to první vyloučení a srovnali jsme utkání na plichtu 2:2. Druhé vyloučení jsme již nezužitkovali. Začal se hrát hokej jako řemen. Oba týmy se snažily přetáhnout vítězství na svou stranu. V 52 minutě jsme byli za hákování vyloučení my. Oslabení jsme zvládli a skóre se neměnilo. V 55 minutě proběhlo vyloučení na obou stranách. Třinec sekání, my hrubost. Stále se hraje 2:2. V 58 minutě je opět vyloučení na obou stranách. To byla taková malá, boxerská vložka před naší brankou. Třetí třetina vítěze nepřinesla, bude se prodlužovat. Poměr střel 8:11.
Začalo prodloužení. Vyrovnaný hokej. Jsme faulováni, ale nevylučuje se. Je to celkem pochopitelné, protože v prodloužení by to opravdu už musel být super faul, aby rozhodčí odpískal výhodu pro tu či onu stranu. Prostě nějaké podražení, v podstatě nechtěné se nepíská. Pak ale hráč Třince, který se asi hlásí na divadelní akademii, předvedl rozhodčímu skvělou etudu. Měl puk, otočil se k soupeři zády, a jak ucítil hokejku na svých zádech, tak okamžitě ryl držkou v ledu. Rozhodčí mu na to neskočil, hrálo se dále. Tak to hráč zopakoval, myslím tu svou divadelní etudu a tentokrát mu to vyšlo. Rozhodčí mu na to skočil jako naivní bobeček. Hráli jsme ve třech a tuto herní situaci jsme nezvládli a prohráli v prodloužení 3:2.
No, i když jsem se tu vyplakal a připočtu k tomu co se na ledě během 60 minut dělo, tak za celkový herní projev, obou týmů, byla tato dělba bodů, alespoň z mého pohledu spravedlivá.